Odpovídá prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M.

Odpovědi vycházejí z právního stavu po vydání novely zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů zákonem č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Provozovatel serveru i autor textů zdůrazňují, že se jedná o odborné názory zpracované s využitím všech dostupných informací, ze zdrojů, které považují za věrohodné a spolehlivé, nicméně neodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost tohoto obsahu. Informace, názory, stanoviska nebo jiná sdělení zde uveřejněná slouží pro zvýšení informovanosti veřejnosti o datových schránkách, elektronických právních úkonech a konverzi dokumentů, nemohou ale nahradit výklad orgánů, jimž to přísluší ze zákona. Každý uživatel užívá stránky na vlastní riziko. Provozovatel serveru i autor textů neodpovídají za jakékoliv přímé nebo nepřímé škody vzniklé v souvislosti s připojením a užíváním stránek, ani za jakékoliv škody vzniklé z důvodu jejich částečné a/nebo úplné nefunkčnosti. Rovněž si vyhrazují právo kdykoliv bez předchozího upozornění změnit nebo odstranit jakoukoliv část obsahu stránek.

Stránky obsahují autorská díla ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jakékoliv jiné užití, než pro osobní potřebu uživatelů, zejména rozmnožování, šíření nebo sdělování veřejnosti zejména počítačovou nebo obdobnou sítí, pronájem nebo půjčování rozmnoženin děl, další zpracování nebo úprava jakéhokoliv díla bez předchozího písemného souhlasu autora textů je zakázáno. Rovněž je zakázáno bez předchozího písemného souhlasu autora textů jakýmkoliv způsobem spojovat obsah stránek s jinými autorskými díly a databázemi. Porušení ochrany autorských děl může být sankcionováno jak občanskoprávními, tak trestněprávními prostředky.

Otázky:

1. Vztahují se na mě povinně datové schránky, pokud jsem podnikatel FYZICKÁ osoba ZAPSANÁ v obchodním rejstříku?



2. Součástí odborné publikace, která bude předána účastníkům konference v HK, by měly být texty vyhlášek k zákonu č.300/2008 Sb. Budou zde uveřejněny všechny vyhlášky? Budou  již v platném znění nebo pouze ve znění neschválených návrhů? Bude součástí také Národní standard pro elektronické systémy spisové služby, který s uvedenou legislativou úzce souvisí?



3. Jsem soukromá osoba a chci si zřídit datovou schránku. Vím, že je to možné. Jak mam postupovat?



4. Je chvályhodné, že jste uspořádali konferenci na toto zajímavé téma ( tj. datové schránky), ale myslím si, že jedna konference, navíc pro velmi úzký okruh lidí, je dost málo na to, aby se dalo říci, že " už kolem datových schránek, jejich funkcí, připojení, propojení, komunikace, bezpečnosti, pravidel doručování a komunikace nezůstanou, pokud možno, žádné neznámé." Semináře k této věci, alespoň v každém krajském městě, by informovanost zlepšily více. Ucelený, stručný materiál o této věci, distribuovaný jako informace elektronickou poštou, by byl rovněž užitečný.



5. Budeme si muset jako firma s.r.o. aktivovat datovou schránku, nebo bude aktivována automaticky? A kdy popřípadě dostaneme nějaká přístupová hesla. Od koho všeho by nám do schrány chodily e-maily.



6. Mám na Vás dotaz, ohledně používání (povinného) Datové schránky směrem organizace-Státní správa. Bude toto někdy uzákoněno?



7. Musí mít oprávněná, resp. pověřená osoba, která má přístup k datové schránce, svůj vlastní osobní certifikát vystavený certifikační autoritou, nebo to není nutné. Pokud ano, jakým způsobem ho při práci s datovou schránkou použije?



8. Ráda bych se zeptala, je-li možné nastavit v rámci datové schránky právnické společnosti oprávnění k přístupu do schránky pro jinou osobu, než která za společnost jedná tak, aby i tato osoba mohla v podstatě za společnost jednat (odesíláním dokumentů) – v podstatě namísto zvláštní plné moci? Bohužel se mi nedaří vstoupit do demo verze.



9. Pokud za společnost jedná např. představenstvo, a musí se podepsat vždy alespoň dva členové, aby byl úkon platný, bude to v rámci datové schránky fungovat tak, že oba takoví členové do ní musí vstoupit a odeslat stejnou zprávu, a teprve až doručením té "druhé" dojde k tomu, že dokument bude platit? Nebo na něm musí být nějakým způsobem oba podpisy? Jakým? (Co když se oba např. nacházejí na jiném místě..? Zprávu si tedy jen přepošlou? Bude to dostačující?) Pro případ první verze - dokument se orgánu veřejné moci "doručí" už s první zprávou nebo až s tou druhou?



10. Pokud by například oba takoví členové podle prvního dotazu pověřili pouze jednu třetí osobu k přístupu do schránky, musí si se toto udít na základě zvláštní plné moci, nebo postačí jen nastavení schránky, přičemž takto musí pověřit („nastavit“) tuto osobu oba členové, nebo postačí od jednoho z nich?



11. Obálky s barevnými pruhy Podle propagace se nástupem datových schránek skončí s obálkami s modrým pruhem. Ve skutečnosti vznikla obálka se žlutým pruhem a ještě se zeleným pruhem. Kolik je tedy nástupem datových schránek opravdový počet obálek s barevným pruhem ? Za jakých podmínek se jednotlivé obálky budou využívat?



12. Povídá se, že k provozu DS bude nutné mít nainstalovaný 602XML Filler. Proč?



13. Pracovníci oddělení kontroly a auditu městského úřadu zkontrolují základní školu. Ze zjištěných informací posléze zformulují rozhodnutí o provedené kontrole, které jsou povinni podepsat třemi podpisy (kontroloři totiž byli 3). Toto rozhodnutí má právo ředitel školy následně doplnit o "nějaké" termíny od kdy bude kontrola nabývat účinnosti. Po jeho doplnění data se musí rozhodnutí ředitelem podepsat. Zatím se to řeší tak, že se toto rozhodnutí dostává osobně, tj. nic se neposílá, rovnou se mu to donese. Posledním krokem je to, že úředník donese dokument, nyní již podepsaný i ředitelem školy starostovi, který to celé ještě podepíše .... tj. celkem 5 podpisů. Je potřeba toto celé kolečko "směrovat" přes datovou schránku, nebo je možné použít ustanovení "povaha dokumentu nevyhovuje" a tím zachovat současný postup?



14. Jak vyřešit ve spisové službě stav „zpětné zneplatnění doručení zprávy“? Podle našich informací to může učinit IS DS, a to z důvodu zpětného znepřístupnění datové schránky, kdy v metodice (dokumentaci) IS DS má tento stav samostatný kód ve „stavu zprávy“ (kód 8):
    

    1	zpráva byla podána
    2	hash datové zprávy včetně písemností označen časovým razítkem
    3	zpráva NEprošla AV kontrolou; nakažená písemnost je smazána; konečný stav zprávy
    4	zpráva dodána do ISDS (zapsán čas dodání)
    5	zpráva byla doručena fikcí (vypršením 10 dnů od dodání) - (zapsán čas doručení)
    6	zpráva byla doručena přihlášením (zapsán čas doručení)
    7	zpráva byla přečtena (na portále nebo akcí ESS)
    8	zpráva byla označena jako nedoručitelná (DS byla zpětně znepřístupněna)
    9	obsah zprávy byl smazán (v současné verzi takovouto DZ nelze získat pomocí jakékoliv WS)

    
    Přímo jsme se dotazovali, zda zpráva může přejít ze stavu „7“ do stavu „8“ a bylo nám řečeno, že technicky to možné je!
    Navíc potřebujeme vědět, zda tedy jako provozovatelé „spisové služby úřadu“ máme povinnost nadále sledovat stav zprávy i poté, co dostaneme informaci o doručení zprávy kvůli této, zřejmě nepříliš časté možnosti. To by totiž znamenalo, že se „na věčné časy“ budeme neustále dotazovat IS DS na stav zprávy, která je už dávno zpracovaná…
    



15. Rád bych se Vás zeptal, zda Společenství vlastníků jednotek, vzniklé ze zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, musí mít datovou schránku? Dosud jsem nikde nedostal jasnou odpověď.



16. Jak to je s datovými schránkami u advokátů? Jsou nebo nejsou povinné? Od kdy?



17. Jak to funguje, když se mění jednatel? Jmenování je účinné dnem jmenování a ne zápisem do OR.



18. Je třeba si pořídit, případně zakoupit nějaký nový software, abychom mohli pracovat s datovou schránkou?



19. Jakým způsobem bude docházet k vyznačování doložky právní moci na dokumenty, které budou doručeny do datové schránky ? V praxi do DS obdržím dokument- např. rozsudek soudu. Po uplynutí lhůty pro podání odvolání odešlu žádost o vyznačení právní moci + připojím dokument obsažený v původní datové zprávě a soud připojí k původnímu dokumentu doložku právní moci ? Můžete prosím celý proces popsat.



20. Doslechl jsem se o tom, že po uplynutí 90 dnů nebude již možná konverze doručeného dokumentu - je to pravda?



21. Prosím o podrobný výklad § 18 odst. 2 zákona. Zde uvádím jen příklad několika nejasností : a) Mám to chápat tak, že úkon prostřednictvím DS nemůže činit administrátor?. B) Co se stane když úkon učiní pověřená osoba, která však k tomuto úkonu nebyla vnitřní předpisem zmocněna? Bude úkon neplatný?



22. Jak bude možné vést knihu došlé pošty, pokud budou „zásilky“ /zprávy doručovány prostřednictvím datových schránek ?



23. Jak je možné na datové zprávě označit datum, kdy byla vyzvednuta, resp. kdy se adresát mohl seznámil s jejím obsahem ? Dnes se k tomuto účelu používají klasická razítka „datumovky“ ?



24. Je nutné ověřovat v případě doručení zpráv/listin, které mají sílu veřejné listiny (např. exekuční příkaz), zda byly skutečně podepsány zaručeným el. podpisem /značkou?



25. Co se nebude posílat datovou schránkou a kde je to vymezeno ? Vyplývá to z § 24 zákona č. 300/2008 Sb.? Z  § 17 odst.1 zákona č. 300/2008 Sb. vyvozuji, že pokud posílám jako OVM jiné obci ke zveřejnění písemnost na úřední desku, že posílám tuto písemnost jiným způsobem než datovou schránkou, tedy zpravidla poštou. Je to tak ?



26. Jsme orgánem veřejné moci a pro naši činnost je důležité správně určovat okamžik, kdy dokument nám doručený prostřednictvím datové schránky, považovat za doručený a od tohoto okamžiku odpočítávat lhůty, které z doručení vyplývají. Setkávám se s odlišnými názory na to, kdy je dokument doručený – zda okamžikem přihlášení osoby oprávněné k tomuto dokumentu do DS nebo pouhým dodáním dokumentu do DS. Zákon č. 300/2008 Sb. uvádí přihlášení osoby s oprávněním k dokumentu, ale toto údajně naplatí pro OVM. Mohla bych se zeptat, o jaký právní podklad se opírá tvrzení, že je dokument doručený pouhým dodáním do DS OVM?



27. Kdo bude platit za posílání zpráv OVM? Ony samy, stát, nebo někdo jiný? A jak to je u fyzických osob, řazených mezi OVM - notáři a exekutoři.



28. Jak to je s podepisováním a vícenásobným podepisování dokumentů ve formátu PDF? Nevíme, jaké nástroje použít.



29. Lze konvertovat el. dokument, u kterého již uplynula časová platnost podpisového certifikátu? § 24 odst. 1 hovoří o ověření platnosti el. podpisu, naproti tomu v § 24 odst. 5 písm. f) již požadavek "platného" podpisu není. Podle doslovného znění cit. ustanovení by tak bylo možné konvertovat např. i dokument s porušenou integritou, což je jistě nesmysl. Domnívám se, že z logiky věci plyne, že lze konvertovat pouze dokument s dosud platným el. podpisem.



30. Pokud si sám žadatel výslovně požádá rozhodující OVM o osobní vyzvednutí písemnosti, je možno mu vyhovět pokud má zřízenu DS?



31. Jsme OVM, do datové schránky přistupujeme prostřednictvím spisové služby a ve spisové službě zůstávají dokumenty z datových schránek uloženy. Pokud příchozí dokument opatříme časovým razítkem Post Signum, bude možné provést autorizovanou konverzi dokumentu i po vypršení platnosti podpisu, kterým byl dokument podepsán ?



32. Jaké typy dokumentů (doručené i odesílané) musí být podepsané zaručeným elektronickým podpisem? - komunikace mezi orgány veřejné moci - komunikace mezi firmou-práv.osobou, podnikatelem, občanem a orgánem veřejné moci ( např. exekutorem) V jakých případech ano a kdy ne?



33. Je nutné zakládat do hybridních spisů (dle správního řádu) informaci o doručení DS. Spisová služba úřadu v současné době eviduje doručení způsobem. Prakticky to znamená, že úředník sejme obrazovku a vytiskne. Jaký doporučujete způsob vedení doručenek, nebo stačí si zapsat datum doručení do spisu ?



34. Jaký doporučený postup zvolit pro případ doručení dokumentu DS, který je podepsán elektronickým podpisem u kterého vypršela doba platnosti.



35. Dovolte mi, prosím, obrátit se na Vás s dotazem ve věci obsahu ustanovení § 37 odst. 5 správního řádu, které stanoví povinnost podepisující osobě zaručeným elektronickým podpisem současně uvést poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal. Není toto ustanovení nadbytečné ? Dikce daňového řádu ani OSŘ tuto povinnost neobsahuje, a tudíž si v tuto chvíli nejsme jisti, zda to není chyba, pokud by shora citované ustanovení nadbytečné nebylo. Máme za to, že z filozofie aplikace zaručeného elektronického podpisu je poskytovatel certifikátu identifikován již okamžikem samotného použití „podpisu“, který je založen na tomto jím vydaném certifikátu.



36. Jste jedním z tvůrců zákona. Z jakých zdrojů a zkušeností jste při jeho přípravě vycházeli? Jaký by měl být cílový stav, resp. jaké přínosy od zavedení datových schránek očekáváte?



37. Jaké vazby má tento zákon na jiné platné právní předpisy?



38. Pro koho je aktivace datové schránky (DS) povinná a pro koho volitelná a jak je tato služba zpoplatněna?



39. Kdo je vlastně provozovatelem systému datových schránek?



40. V poslední době se velmi diskutuje o způsobu zabezpečení celého systému. Existují nějaká rizika v přenosu dat, jaké jsou principy ochrany?



41. Máte značné zkušenosti z finančního sektoru. Jaké příležitosti nabízí zákon pojišťovnám?



42. Jak hodnotíte zavedení systému datových schránek po téměř půlročním fungování? V čem vidíte jeho klady a zápory?



43. Může firma uložit datovou zprávu po 90 dnech na svém serveru? Je možno takto uloženou datovou zprávu konvertovat třeba za 5 let do listinné podoby ? Nebo musí být datová zpráva uložena v datovém trezoru třetí osoby, aby měla sílu originálu a dala se po letech konvertovat ? Myslíme tím, jestli je třeba zřídit a platit úložiště u třetí osoby.



44. Jakým způsobem lze dlouhodobě ukládat zprávy a jejich obsah (písemnosti) doručené do datové schránky. Tj. jakým způsobem bude prodlužována platnost časového razítka, příp. elektronického podpisu, kterým je písemnost podepsána?



45. Pokud bude právnická osoba odesílat datové zprávy musí být opatřeny elektronickým podpisem? Na jednom školení bylo prezentováno, že se může odesílat prostřednictvím datové schránky oskenovaná listina podepsaná v souladu s výpisem z obchodního rejstříku.



46. Je orgán veřejné moci oprávněn uložit povinnost právnickým osobám zasílat daňová hlášení po 1. 1. 2010 pouze do datových schránek a neumožnit zasílání v písemné formě? (například pokynem ministerstva)



47. Z datové schránky lze poznat, že přišla listina určená do vlastních rukou, ale nelze poznat komu. Nemůže dojít otevřením takovéto zprávy osobou odlišnou od adresáta k porušení listovního tajemství?



48. Proč nelze jako nosič dat pro konverzi datové zprávy na Czechpointu použít flashdisk?



49. Jak se chovat k písemnostem, jejichž odesilatelem jsou orgány veřejné moci a jsou doručeny po 1.11.2009 pouze v listinné podobě? Lze takovýto písemný dokument doručený v rozporu s právní úpravou považovat za řádně doručený ?



50. Máme uzavřeny smlouvy s provozovateli restaurací, vináren, kde máme umístěny naše prodejní automaty. S ohledem na některé podnikatele máme problém s poukázáním dokladů na čtvrtletní provize těmto provozovatelům. Doklady dle řádně uzavřené smlouvy za ně vystavujeme čtvrtletně sami a odesíláme. Bohužel se nám vrací velké množství daňových dokladů zpět pro jejich nedoručitelnost. Teď proběhlo v tisku, že by bylo možné od 1.1. odesílat daňové doklady do datových schránek za poplatek 15 Kč. Je nutné se s druhou stranou písemně dohodnout o této skutečnosti, nebo není třeba činit smluvní kroky a začít jim odesílat po oznámení daňové doklady do datových schránek?



51. Základní problém, který musíme v současné době vyřešit, je nutnost označovat elektronické dokumenty časovým razítkem dle § 69a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, před uložením do el. spisovny. Dotaz zní: V jakém případě a které el. dokumenty je nutno označovat časovým razítkem. Zda také elektronický dokument vznikly konverzí podle uvedeného zákona (změnou formátu elektronického dokumentu nebo převedením z analogové podoby) je nutno označit časovým razítkem a el. značkou, nebo pouze elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla. Zda je nutno časové razítko udělovat pouze na doručený dokument, který současně není el. podepsán nebo již časovým razítkem opatřen (byť na obálce – dokumenty doručené datovou schránkou) tedy povinnost vyplývající z ust. § 69a odst. 1, nebo rovněž při postupu dle § 69a odst. 7 s ohledem na ust. § 69a odst. 8, popř. zda je nutno tyto dokumenty pravidelně „přerazit“ před zánikem platnosti časového razítka.



52. Dobrý den, mám dotaz, zda je možné přijmout prostřednictvím datové schránky plnou moc, pro kterou zákon nepožaduje ověření.



53. Dovoluji si Vás tímto požádat o radu ve věci konverze dokumentů z elektronické do listinné podoby z moci úřední. Je možné zkonvertovat dokument doručený prostřednictvím DS od FO, který je ve formátu RTF a není podepsaný zaručeným elektronickým podpisem tak, že dokument převedu do formátu PDF a prostřednictvím CZECHPOINTu provedu konverzi z moci úřední, i když dokument není podepsaný elektronickým zaručeným podpisem občana?
    Dovoluji si ještě upřesnit, že zmiňovaný dokument ve formátu RTF je samotné podání FO, nikoli příloha k podání. Jedná se o odpor občana proti příkazu k zaplacení pokuty a vzhledem k tomu, že zde existuje vysoká pravděpodobnost odvolání ke KÚ (a tedy předložení spisu s originálními písemnostmi), nevím, zda je konverze do listinné podoby nutná.
    Je to tak, že podání zaslaná DS se nekonvertuji a konvertuji se pouze přílohy k podání? Nebo budeme muset občana vyzvat k doplnění elektronického podpisu?



54. Vystupuji jako orgán veřejné moci, konkrétně soudní exekutor a doručuji druhému orgánu veřejné moci písemnost. Jedná se o písemnost, kterou bych normálně posílala jako "obyčejnou" zásilku za 9,50 Kč a nebo přes e-mail. Zajímá mě, jestli od zavedení datových schránek jsem jako OVM povinna doručovat jinému OVM veškeré písemnosti přes DS či tzv. "obyčejná" podání (za 9,50 Kč, příp. zaslány mailem) mohu jinému OVM doručovat dále e-mailem, příp. poštou za 9,50 Kč nebo ji doručit osobně.
    Na jednom ze seminářů ohledně datových zpráv jsem se totiž dozvěděla, že O.S.Ř. neřeší obyčejné zásilky (za 9,50 Kč), ale pouze zásilky do vlastních rukou či na doručenku (zelené obálky I., II. a III. typu). Tyto zásilky jsem jako OVM povinna jinému OVM zasílat přes DS - to je jasné, ale jsem povinna doručovat jinému OVM přes DS i písemnosti, které do zavedení DS postačovali zasílat e-mailem či poštou za 9,50 Kč.
    Za Vaši odpověď Vám budu velmi vděčná, neboť se neustále dostávám do konfliktu s jinými OVM, kteří chtějí zasílat veškeré písemnosti, i ty které nejsou do vlastních rukou či na doručenku, prostřednictvím DS, přičemž DZ je dražší než příp. podání e-mailem. Navíc neustále narážím na argument OVM, že zasílání DZ je pro všechny i pro OVM zdarma.
    Nechceme se vyhnout zasílání písemností pomocí DS, ale u podání (př. žádost o součinnost), u kterých nemusíme prokazovat doručení, zda můžeme využívat i jiné způsoby doručení.



55. Můj dotaz se týká § 18 odst. 2 ElÚkonZ ve spojení se společnostmi, jako je ta naše, kde za společnost podepisují nejméně dva členové představenstva společně. Chci se jen ujistit v tom, že dobře chápu to, jak je to vyjádřeno na str. 129 Vaší publikace o datových schránkách - tedy že v tomto případě, pokud bychom chtěli komunikovat prostřednictvím datové schránky (provádět úkony vůči orgánům veřejné moci), musí být vždy použit na dokumentu zaručený elektronický podpis a neuplatní se tak § 18 odst. 2 o úkonu učiněném pověřenou osobou ( i když byla představenstvem k tomuto pověřená). S § 17 týkajícím se doručováním právnické osobě to, předpokládám, nesouvisí.



56. Dne 20. 4. 2010 jsem se zúčastnil Vaší přednášky o datových schránkách v K Praha a na závěr proběhla diskuse mezi Vámi a jedním účastníkem, který sice neuvedl, z jakého úřadu je, ale mluvil o praxi jejich úřadu, kdy vedoucí úřadu elektronicky nepodepisuje dokumenty odcházející z jejich úřadu do datových schránek a tyto dokumenty místo něj elektronicky podepisují úředníci. A pamatuji se na Vaše vyjádření k této informaci v tom smyslu, že taková praxe, kdy elektronicky dokument podepisuje (elektronicky) někdo jiný než oprávněná či odpovědná osoba, by mohla byt v budoucnu zdrojem problémů.
    Na dokumentech (teď mluvím zejména o rozhodnutích nejrůznějšího druhu) zasílaných do datové schránky jsou zpravidla uvedeny dvě osoby (podobně jako na papírových dokumentech), přičemž 1. osoba je osobou, která příslušné rozhodnutí učinila (vyšší soudní úředník, soudní tajemník, soudce, vedoucí správního úřadu, exekutor apod.) a 2. osobou je osoba, která příslušné rozhodnutí (tedy jeho písemnou podobu) vyhotovila, která vsak není osobou oprávněnou příslušné rozhodnutí přijmout. Za 1. osobami bývá uveden dovětek v. r. (nebo také nic), 2. osoby bývají v textu označeny jako: Za správnost, Vyřizuje apod.
    Každý dokument doručený do datové schránky je opatřen elektronickým podpisem, v tom není problém.
    Myslím si, že není problém v situaci, kdy dokument podepsala třetí osoba, vůbec neuvedená v textu dokumentu. Takový dokument chapu jako dokument bez pravnich účinků, protože nebyl podepsán oprávněnou osobou.
    Také nemám problém s dokumenty, kdy dokument elektronicky podepsala osoba, která rozhodnutí učinila (dokument je elektronicky podepsán osobou 1. typu). Takový dokument chapu jako bezchybný, alespoň tedy z formálního hlediska jeho podepsání.
    Není mi však jasné, jak je to s dokumenty, které elektronicky podepsala osoba 2. typu. Podle čeho lze rozhodnout, zda se jedná o dokument platně podepsaný a tedy s příslušnými právními účinky?



57. Právnická osoba obdrží rozhodnutí do své DS a na pracovišti Czech POINTU požádá o konverzi dokumentu. Může být na tomto zkonvertovaném dokumentu příslušným odborem vyznačena doložka o nabytí právní moci?



58. Kde se bere informace (podklady) o úspěšném fungování datových schránek? Koho se zeptám z podnikatelů, kteří je musí používat (zdůrazňuji MUSÍ), pouze láteří a prakticky mají shodné názory s mými.



59. Lze změnit nezapamatovatelné ID, případně jak, abych se mohl podívat do schránky kdekoliv? Možná jsem málo učenlivý, ale pamatovat si IČO, DIČ, RČ, č.ú. Pin, DIN atd… není v mých asi drobných silách.



60. Lze zakázat a jak, nebo zrušit změnu hesla, již tak složitého. Možná si někdo při zneužití (pokud mu ta energie za to stojí) přečte něco moooc důležitého. Riziko (MOJE riziko) rád podstoupím.



61. Mám ID, ale nemám již heslo. Mám toho totiž moc a než si heslo napsat k ID, nebo na kartu J , tak jsem ho zapomněl. Co mám dělat. Je to docela problém. Zprávy chodí , jsou doručené, tady na poště proškolení zaměstnanci tápou zřejmě více jak já (soudím , jelikož já vím co to je operační systém a na rozdíl od některých z nich znám rozdíl mezi HW a SW L) takže mi moc nepomohli.



62. Stálé aktualizace pro naše pobavení, nám zabere spoustu času, kdy máme pouze několik pokusů, proto to musíme dokončit i místo plánované schůzky, neboť jsme si chtěli vybrat jen zprávu a letět, ale ejhle ono to chce nejprve to, pak zase ono. Bude to tak stále?



63. Budeme v budoucnu schopni sami obsluhovat schránku, nebo budeme muset platit firmu? Původně jsem to chápal, že to mělo sloužit ke zjednodušení komunikace a úsporám. To ROZHODNĚ NE. A to nemluvím jen za sebe.



64. Jsem pracovnice podatelny na Městském úřadu v Chrasti a mám na starosti zveřejňování na úřední desce. Finanční úřad Chrudim nám zaslal veřejné vyhlášky (oznámení o uložení písemnosti pro fyzickou osobu) a potvrzení o vyvěšení nechtějí zasílat prostřednictvím datové schránky, ale pouze písemně. Dle jakého zákona na to mají právo?



65. Jsme příspěvková organizace hlavního města Prahy, ministerstvo nám datovou schránku automaticky nezřídilo. Můj dotaz zní, zda existuje nějaká povinnost ze zákona pro naši organizaci si o datovou schránku požádat, dále by mě zajímalo, pokud ano o jakou (schránku orgánu veřejné moci nebo právnické osoby).



66. Musíme jako OVM vést evidenci došlé a odeslané pošty z DS přes elektronickou spisovou službu, nebo stačí standardní postup – zápis do knihy došlé a odeslané pošty?



67. Koncem roku 2009 nám byl doručen platební rozkaz od soudu do datové schránky.
    Podle našich údajů nám byl doručen fikcí , ale u platebních rozkazů fikce doručení není možná.
    Pro posouzení včas podaného opravného prostředku je nutné doložit, kdy byl platební rozkaz skutečně vyzvednut( ne fikcí). Jak tento údaj zpětně získáme?



68. Jsem běžný občan, který si z důvodu pracovních příležitostí po celé republice zřídil datovou schránku. Hlavním důvodem je, že má bývalá manželka tráví veškerý čas tím, že obíhá orgány soudní i policejní ve snaze neustále zvyšovat výživné na sebe i dceru. Datová schránka mi měla umožnit kdykoliv reagovat na nekonečná předvolání a výzvy od policie, či soudů. Až potud vše v pořádku.
    Skutečnost je ovšem taková, že jak soudní, tak i policejní úředníci moji datovou schránku vůbec (a to opakovaně) neberou na vědomí. Tato ignorace způsobila to, že jsem byl již dvakrát celostátně hledanou osobou, následně zatčen, zostuzen, ponížen. Po té co jsem se po zatčení a vlečení v poutech nervově zhroutil, jsem byl nakonec propuštěn. Nicméně celý den v cele s vidinou uvalení vazby, protože nespolupracuji s orgány činnými v trestním a soudním řízení, mne pronásleduje neustále a působí mi nemalé zdravotní problémy, jako nespavost, nesoustředěnost i nevolnosti.
    Jelikož mne opět v místě bydliště hledá policie, která znovu ignoruje moji datovou schránku, se ptám:
    lze tuto tristní situaci nějak řešit? Lze nějak předejít dalšímu nečekanému zatčení, třeba na druhém konci republiky, které způsobí další potíže a finanční výdaje. Protože ochránci zákona „dělají jen svoji práci“ a vytáhnou vás z práce, přinutí odložit vozidlo a vezou vás do Prahy s tím, že vše ostatní, vč. vozidla je vaše starost a řešte si je jak chcete.
    Datová schránka je výborná věc, ale jak se bránit orgánům, které hlídají naše dodržování zákonů a samy je naprosto nevnímají a využívají své nekontrolovatelné moci. Protože pokud bych se dostal z důvodu nespolupráce s orgány veřejné moci do vazby, nebude již z důvodu mého zdravotního stavu z tohoto zařízení návratu.



69. Jsou územní samosprávné celky (obce), popř. jejich složky (městské části) právnickou osobou, jíž by se zřizovala DS povinně, nebo se jim DS zřizuje pouze na žádost ?
    Jinými slovy musejí, popř. mohou mít obce dvě či více datových schránek - jednak jako právnická osoba, jednak jako orgán(y) veřejné moci (např. přestupková komise [přenesená působnost] či komise rady pověřená projednáním přestupků [samostatná působnost]), mezi nimiž je třeba rozlišovat stejně jako v případě doručování poštou ?
    Konkrétně pak, je podle OSŘ platně doručeno obci jako právnické osobě - účastníku řízení doručením zprávy do DS orgánu veřejné moci (obec tuto DS uvádí na svých webových stránkách jako kontakt i ve věcech správy svého majetku) a je shodný závěr i v opačném případě ?
    Má v tomto případě význam to, že hlavička doručovaného dokumentu, resp. rozhodnutí obsahuje správné označení adresáta ?
    Obsahuje v některém ze svých ustanovení zákon speciální úpravu, která by vyloučila v současném právním řádu respektované rozlišení mezi ÚSC, které spravují své majetkové poměry (uzavírají právní úkony) v pozici právnické osoby, a orgány ÚSC, které vystupují jako správní orgány v samostatné, popř. přenesené působnosti, a jsou tak nadány právní subjektivitou pouze ve vztahu k jimi prováděnému správnímu řízení a s ním souvisejícím soudním řízením správním?

Odpovědi:

1. Vztahují se na mě povinně datové schránky, pokud jsem podnikatel FYZICKÁ osoba ZAPSANÁ v obchodním rejstříku?
   
   Nevztahují. Zákon zavádí povinnost používat datovou schránku jen pro orgány veřejné moci a PRÁVNICKÉ OSOBY zřízené zákonem nebo zapsané v obchodním rejstříku. U fyzických osob je povinnost stanovena jen pro ty osoby, které se nějakým způsobem podílejí na výkonu veřejné moci, a to především notáře a soudní exekutory.




2. Součástí odborné publikace, která bude předána účastníkům konference v HK, by měly být texty vyhlášek k zákonu č.300/2008 Sb. Budou zde uveřejněny všechny vyhlášky? Budou  již v platném znění nebo pouze ve znění neschválených návrhů? Bude součástí také Národní standard pro elektronické systémy spisové služby, který s uvedenou legislativou úzce souvisí?
   
   V publikaci budou uveřejněny všechny předpisy, které se vztahují k problematice datových schránek, tj. zákon č.300/2008 Sb. ve znění zákona č. 190/2009 Sb., prováděcí předpisy (vyhlášky č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů a č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek) a zřejmě i některé další předpisy. Co se týká Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby, jde o dílo chráněné autorským zákonem, takže jej nebude možné přetisknout. Nicméně se nachází na webových stránkách MV ČR – momentálně www.mvcr.cz/soubor/moreq-pracovni-pdf.aspx. Další informace naleznete na www.datoveschranky.info, rovněž provozované MV ČR.




3. Jsem soukromá osoba a chci si zřídit datovou schránku. Vím, že je to možné. Jak mam postupovat?
   
   Informace naleznete na serveruwww.datoveschranky.info, provozovaném MV ČR. Již dnes je možné si vyzkoušet práci s datovou schránkou, tj. zažádat o její zřízení k testovacím účelům. Demo verze umožňuje skutečnou práci s DS tak, jak bude probíhat v reálném provozu, a je omezena jen dobou existence testovacího přístupu. Všem, kdo se chtějí připravit na používání schránek, nebo kdo mají pochybnosti o funkčnosti a spolehlivosti systému, lze tento postup jen doporučit. Informace o způsobu testování včetně přihlášky k testování jsou zveřejněny na výše uvedené adrese.




4. Je chvályhodné, že jste uspořádali konferenci na toto zajímavé téma ( tj. datové schránky), ale myslím si, že jedna konference, navíc pro velmi úzký okruh lidí, je dost málo na to, aby se dalo říci, že " už kolem datových schránek, jejich funkcí, připojení, propojení, komunikace, bezpečnosti, pravidel doručování a komunikace nezůstanou, pokud možno, žádné neznámé." Semináře k této věci, alespoň v každém krajském městě, by informovanost zlepšily více. Ucelený, stručný materiál o této věci, distribuovaný jako informace elektronickou poštou, by byl rovněž užitečný.
   
   I my jsme si vědomi, že jedna konference je, vzhledem k počtu potenciálních uživatelů, velice málo. Navíc teprve nyní vyšly prováděcí předpisy a k tomu ještě byl zákon č. č.300/2008 Sb. novelizován zákonem č. 190/2009 Sb. Proto připravujeme na další konferenci. Účastníci konference v Hradci Králové dne 8.6.2009 budou mít možnost si stáhnout přednášku prof. Smejkala v PDF, a to po obdržení přístupového kódu, který obdrží emailem. A především, koncem července vyjde publikace DATOVÉ SCHRÁNKY V PRÁVNÍM ŘÁDU ČR, kterou si je možné již nyní objednat.




5. Budeme si muset jako firma s.r.o. aktivovat datovou schránku, nebo bude aktivována automaticky? A kdy popřípadě dostaneme nějaká přístupová hesla. Od koho všeho by nám do schrány chodily e-maily.
   
   Platí obě možnosti: podle § 10 zákona Ministerstvo vnitra zašle do vlastních rukou přístupové údaje k datové schránce osobě uvedené v § 8 odst. 1 až 4 [fyzické osobě, statutárnímu orgán právnické osoby, vedoucí orgánu veřejné moci, pro něž byla datová schránka zřízena] bezodkladně po zřízení datové schránky. Obchodním společnostem, zapsaným v obchodním rejstříku, tedy např. s.r.o. budou zřizovány schránky počínaje 1. 7. 2009, přičemž během července obdrží každá osoba v obálce se žlutým pruhem (do vlastních rukou) přístupové údaje. Datová schránka je zpřístupněna (aktivována) prvním přihlášením této osoby, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám. Pro „náběhové období“ od 1. 7. 2009 do 30. 10. 2009 platí, že nepřihlásí-li se osoba uvedená do datové schránky, datová schránka se zpřístupní nikoliv za 15 dnů od doručení údajů, ale všem současně dnem 1. listopadu 2009. Do schránky budou chodit dokumenty od orgánů veřejné moci, od 1. 1. 2010 faktury a od 1. 7. 2010 pak jakákoliv pošta i od soukromých osob.




6. Mám na Vás dotaz, ohledně používání (povinného) Datové schránky směrem organizace-Státní správa. Bude toto někdy uzákoněno?
   
   Povinné používání nemůže být nikdy uzákoněno, protože ne každý bude mít schránku a hlavně ne každý bude mít ji možnost v každý okamžik používat (přinejmenším se s touto situací musí počítat). Tedy odstranění možnosti klasického podávání (listinného nebo ústního) by znemožňovala úplný přístup soukromých subjektů k veřejné moci (např. k soudům), což by bylo protiústavní.




7. Musí mít oprávněná, resp. pověřená osoba, která má přístup k datové schránce, svůj vlastní osobní certifikát vystavený certifikační autoritou, nebo to není nutné. Pokud ano, jakým způsobem ho při práci s datovou schránkou použije?
   
   Oprávněná osoba má dvě možnosti. Přistupovat prostřednictvím přístupových údajů nebo elektronických prostředků anebo prostřednictvím elektronických prostředků třetích osob (spisové služby, agendových IS). Pokud hodlá používat elektronické prostředky, pak každá osoba musí mít svůj vlastní certifikát, aby bylo možno prokázat, kdy a kdo se do DS přihlásil. Certifikát bude nepřenosný. Použije jej podle technického provedení, tj. z nosiče, na kterém jej bude mít (USB paměť, čipová karta) podobně, jako dnes používá certifikát pro elektronický podpis.




8. Ráda bych se zeptala, je-li možné nastavit v rámci datové schránky právnické společnosti oprávnění k přístupu do schránky pro jinou osobu, než která za společnost jedná tak, aby i tato osoba mohla v podstatě za společnost jednat (odesíláním dokumentů) – v podstatě namísto zvláštní plné moci? Bohužel se mi nedaří vstoupit do demo verze.
   
   Tento problém řeší zákon v § 8: Podle odst. (6) k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je a) u datové schránky fyzické osoby a datové schránky podnikající fyzické osoby fyzická osoba pověřená osobou, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném, b) u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jimi stanoveném, c) u datové schránky orgánu veřejné moci fyzická osoba určená vedoucím orgánu veřejné moci, pro který byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném. Podle odst. (7) osoby uvedené v odstavcích 1 až 4 /tj. fyzická osoba, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí orgánu veřejné moci, pro něž byla datová schránka zřízena/ mohou určit, že úkony, které jsou jim podle tohoto zákona vyhrazeny ve vztahu k pověřeným osobám a k ministerstvu, může činit fyzická osoba k tomu určená (dále jen „administrátor“). Podle odst. (8) pověřená osoba je oprávněna k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta pouze, stanoví-li tak osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 nebo administrátor.  Pro běžnou agendu to tedy může být jakákoliv pověřená osoba (zaměstnanec), která obdrží svoje vlastní přístupové údaje k přístupu do datové schránky.




9. Pokud za společnost jedná např. představenstvo, a musí se podepsat vždy alespoň dva členové, aby byl úkon platný, bude to v rámci datové schránky fungovat tak, že oba takoví členové do ní musí vstoupit a odeslat stejnou zprávu, a teprve až doručením té "druhé" dojde k tomu, že dokument bude platit? Nebo na něm musí být nějakým způsobem oba podpisy? Jakým? (Co když se oba např. nacházejí na jiném místě..? Zprávu si tedy jen přepošlou? Bude to dostačující?) Pro případ první verze - dokument se orgánu veřejné moci "doručí" už s první zprávou nebo až s tou druhou?
   
   Tento postup není možný. Do datové schránky se může přihlásit vždy jen jedna osoba a pokud by odeslali každý zprávu sám, bude vždy ten druhý podpis (přesně řečeno druhá autentizace osoby) chybět. Problém řeší § 18 odst. 2 zákona: "Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob." A contrario, pokud vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob, nelze jej učinit jinak, než aby obě osoby podepsaly dokument svými elektronickými podpisy a potom teprve byl tento dokument odeslán (kýmkoliv, například i pověřenou osobou) z datové schránky společnosti.




10. Pokud by například oba takoví členové podle prvního dotazu pověřili pouze jednu třetí osobu k přístupu do schránky, musí si se toto udít na základě zvláštní plné moci, nebo postačí jen nastavení schránky, přičemž takto musí pověřit („nastavit“) tuto osobu oba členové, nebo postačí od jednoho z nich?
    
    Viz odpověď na předchozí otázky. Pokud musí jednat vždy dva členové, pak musí výše uvedeným způsobem zplnomocnit pověřenou osobu, tedy učinit tak buď prostřednictvím plné moci opatřené jejich elektronickými podpisy, nebo nejlépe dojít na kontaktní místo veřejné správy CzechPoint a tam pověření provést.




11. Obálky s barevnými pruhy Podle propagace se nástupem datových schránek skončí s obálkami s modrým pruhem. Ve skutečnosti vznikla obálka se žlutým pruhem a ještě se zeleným pruhem. Kolik je tedy nástupem datových schránek opravdový počet obálek s barevným pruhem ? Za jakých podmínek se jednotlivé obálky budou využívat?
    
    Od 1. 7. 2009 adresát může najít v domovní schránce, poštovní přihrádce nebo dodávací schráně Doporučenou zásilku, Doporučenou zásilku s doplňkovou službou „Dodání do vlastních rukou“ (respektive obálku s modrým pruhem), Doporučenou zásilku s doplňkovou službou „Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta“ (resp. obálku s červeným pruhem), a také Doporučenou zásilku, pro níž odesílatel použil zvláštní obálku se zeleným pruhem. Odesílatel totiž může od 1. 7. 2009 požádat, aby byla Doporučená zásilka adresátovi vložena do domovní schránky, poštovní přihrádky nebo dodávací schrány. O dodání tímto způsobem žádá odesílatel tak, že na Doporučenou zásilku uvede poznámku „NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY“ nebo tak, že použije zvláštní obálku se zeleným pruhem. Použije-li odesílatel pro Doporučenou zásilku zvláštní obálku se zeleným pruhem, platí, že kromě požadavku „NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY“ dle článku 32 odst. 3 poštovních podmínek zvolil i doplňkovou službu „Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky“ dle článku 21 odst. 1 písm. b) poštovních podmínek, tj. „ULOŽIT JEN 10 DNÍ“. To však neplatí, uvede-li na zvláštní obálku se zeleným pruhem poznámku „NEUKLÁDAT“.
    Použije-li odesílatel pro Doporučenou zásilku stávající obálku s modrým nebo červeným pruhem, bez pruhu, s Dodejkou (Doručenkou), bez Dodejky (Doručenky) vyznačí poznámku „NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY“ do levého horního rohu adresní strany zásilky. V případě, že bude odesílatel chtít, aby tato poznámka byla uvedena i na Dodejce (Doručence), uvede ji i na Dodejku (Doručenku).
    Obálky se žlutým pruhem budou používány výlučně pro korespondenci týkající se datových schránek, kterou nebude možno poslat prostřednictvím datoové schránky samotné - např. přístupové kódy.
    Zpracováno podle informací České pošty (www.cpost.cz).
    Další informace lze najít na webu Ministerstva spravedlnosti v souvislosti s novelou občanského soudního řádu.




12. Povídá se, že k provozu DS bude nutné mít nainstalovaný 602XML Filler. Proč?
    
    Není tomu tak. Formáty, jsou stanovené Vyhláškou č. 194/2009 Sb. o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, kde přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
    Jsou to následující formáty:
    a) pdf (Portable Document Format)
    b) PDF/A (Portable Document Format for the Long-term Archiving)
    c) xml (Extensible Markup Language Document)*
    d) fo/zfo (602XML Filler dokument)
    e) html/htm (Hypertext Markup Language Document)
    f) odt (Open Document Text)
    g) ods (Open Document Spreadsheet)
    h) odp (Open Document Presentation)
    i) txt (prostý text)
    j) rtf (Rich Text Format)
    k) doc (MS Word Document)
    l) xls (MS Excel Spreadsheet)
    m) ppt (MS PowerPoint Presentation)
    n) jpg/jpeg/jfif (Joint Photographic Experts Group File Interchange Format)
    o) png (Portable Network Graphics)
    p) tiff (Tagged Image File Format) c) gif (Graphics Interchange Format)
    r) mpegl/mpeg2 (Moving Picture Experts Group Phase 1/Phase 2)
    s) wav (Waveform Audio Format)
    t) mp2/mp3 (MPEG-1 Audio Layer 2/Layer 3)
    u) isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší
    
    Něco jiného je, že některé aplikace, pracující s formuláři a výkazy používají XML formát a jako nejdostupnější nástroj k vyplňování nabízejí stažení a instalaci 602XML Filleru. To je ale věc konkrétního dokumentu konkrétního orgánu veřejné moci, nikoliv datových schránek jako takových. A i zde bych doporučil orgánům veřejné moci, aby nabízely více možností, nežli jen XML - např. u obchodního rejstříku je možné použít zcela správně i formát PDF.




13. Pracovníci oddělení kontroly a auditu městského úřadu zkontrolují základní školu. Ze zjištěných informací posléze zformulují rozhodnutí o provedené kontrole, které jsou povinni podepsat třemi podpisy (kontroloři totiž byli 3). Toto rozhodnutí má právo ředitel školy následně doplnit o "nějaké" termíny od kdy bude kontrola nabývat účinnosti. Po jeho doplnění data se musí rozhodnutí ředitelem podepsat. Zatím se to řeší tak, že se toto rozhodnutí dostává osobně, tj. nic se neposílá, rovnou se mu to donese. Posledním krokem je to, že úředník donese dokument, nyní již podepsaný i ředitelem školy starostovi, který to celé ještě podepíše .... tj. celkem 5 podpisů. Je potřeba toto celé kolečko "směrovat" přes datovou schránku, nebo je možné použít ustanovení "povaha dokumentu nevyhovuje" a tím zachovat současný postup?
    
    1. jedná se o kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., která se ale procesně řídí zákonem č. 552/1991 Sb. o státní kontrole;
    2. výstupem kontroly je protokol, vyhotovený kontrolní skupinou;
    3. podle § 16 zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole platí:
    (1) Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu.
    (2) Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu.
    (3) Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu.
    4. to je doposud realizováno na poslední straně listinného protokolu.
    Nikde ovšem není řečeno, že se akt doplnění data a podpisu na poslední straně protokolu musí realizovat tímto způsobem a už vůbec ne osobně - viz dikce § 16.
    To je postup, který se sice zřejmě často praktikuje, ale není jediný možný.
    V rámci datových schránek to lze realizovat např. takto:
    a) zásilka přes DS bude obsahovat protokol zpracovaný kontrolní skupinou - podepíší jej všichni kontroloři, každý svým elektronickým podpisem; b) datum převzetí ředitelem školy (kontrolovanou osobou) bude datum přístupu oprávněné osoby do DS, tj. nebude třeba vyplňovat, nahradí se touto formulací;
    c) ohledně podpisu kontrolovanou osobou jsou dvě možnosti:
    - jednodušší, ale ne úplně legislativně čistá, je, že součástí poučení bude, že k převzetí došlo okamžikem přístupu oprávněné osoby do DS, čímž je převzetí doručeno (někdo by ale mohl namítat absenci podpisu resp. výslovné úpravy v zákoně),
    - střední cesta je, že v poučení bude napsáno, že "vyplněním jména oprávněné osoby /znakově na předepsané místo/ a odesláním protokolu zpět prostřednictvím DS je převzetí potvrzeno,
    - výhledově by možná šlo novelizovat zákon o státní kontrole tak, že "Seznámení s protokolem a jeho převzetí lze uskutečnit i prostřednictvím DS oprávněné osoby."
    Ale není to nezbytné, pokud se zvolí střední cesta - viz výše.




14. Jak vyřešit ve spisové službě stav „zpětné zneplatnění doručení zprávy“? Podle našich informací to může učinit IS DS, a to z důvodu zpětného znepřístupnění datové schránky, kdy v metodice (dokumentaci) IS DS má tento stav samostatný kód ve „stavu zprávy“ (kód 8):
    

    1	zpráva byla podána
    2	hash datové zprávy včetně písemností označen časovým razítkem
    3	zpráva NEprošla AV kontrolou; nakažená písemnost je smazána; konečný stav zprávy
    4	zpráva dodána do ISDS (zapsán čas dodání)
    5	zpráva byla doručena fikcí (vypršením 10 dnů od dodání) - (zapsán čas doručení)
    6	zpráva byla doručena přihlášením (zapsán čas doručení)
    7	zpráva byla přečtena (na portále nebo akcí ESS)
    8	zpráva byla označena jako nedoručitelná (DS byla zpětně znepřístupněna)
    9	obsah zprávy byl smazán (v současné verzi takovouto DZ nelze získat pomocí jakékoliv WS)

    
    Přímo jsme se dotazovali, zda zpráva může přejít ze stavu „7“ do stavu „8“ a bylo nám řečeno, že technicky to možné je!
    Navíc potřebujeme vědět, zda tedy jako provozovatelé „spisové služby úřadu“ máme povinnost nadále sledovat stav zprávy i poté, co dostaneme informaci o doručení zprávy kvůli této, zřejmě nepříliš časté možnosti. To by totiž znamenalo, že se „na věčné časy“ budeme neustále dotazovat IS DS na stav zprávy, která je už dávno zpracovaná…
    
    
    Podle § 11 ElÚkZ:
    (1) Ministerstvo znepřístupní datovou schránku fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, a to případně i zpětně, ke dni
    a) úmrtí osoby, pro niž byla datová schránka zřízena,
    b) uvedenému v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého jako den úmrtí této osoby,
    c) nabytí právní moci rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti této osoby k právním úkonům,
    d) kdy byla tato osoba omezena na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.
    (2) Ministerstvo znepřístupní datovou schránku podnikající fyzické osoby a právnické osoby, a to případně i zpětně, ke dni jejího výmazu ze zákonem stanovené evidence.
    (3) Ministerstvo znepřístupní datovou schránku právnické osoby zřízené zákonem a datovou schránku orgánu veřejné moci dnem jejich zrušení, a jde-li o notáře nebo soudního exekutora, ke dni zániku funkce, a to případně i zpětně.
    Zpětné znepřístupnění znamená, že sice bude nejprve vykázáno doručení (nejčastěji fikcí podle § 17 odst. 4 zákona), ale následně se zjistí, že v době doručení již byla osoba mrtvá či zbavena nebo omezena způsobilosti (FO), případně zrušena (PO, OVM). Proto bude (se zpětnou účinností) řečeno, že od uvedeného okamžiku již DS nebyla funkční a tedy co se v ní odehrálo od tohoto okamžiku, jako by se nestalo. Nebude tedy platit ani ono doručení, o kterém jsme se mohli domnívat, že nastalo.
    Co se týká povinnosti nadále sledovat stav zprávy i poté, co bylo doručení vykázáno, myslím, že je neúnosné, aby si každý OVM, ale v podstatě každý uživatel DS stále ověřoval, zda se v IS DS něco následně nezměnilo. Podle mého názoru by signál o změně stavu měl být poslán IS DS poté, co k němu (zpětně) dojde. Otázkou ovšem je, zda je IS DS na toto připraven; proto doporučuji upozornit provozovatele IS DS na tento problém.
    




15. Rád bych se Vás zeptal, zda Společenství vlastníků jednotek, vzniklé ze zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, musí mít datovou schránku? Dosud jsem nikde nedostal jasnou odpověď.
    
    Situace byla zprvu nejasná, neboť vše nasvědčovalo tomu, že společenství vlastníků jednotek se zapisuje do obchodního rejstříku, tj. datovou schránku by mělo mít povinně. Po podrobném prostudování zákona č . 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně § 10 odst. 1 lze ale odpovědět jednoznačně, že nikoliv. Praví se zde, že společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného soudem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku. Tedy i když rejstřík společenství vlastníků jednotek vede stejný soud, nejedná se o obchodní rejstřík a tedy společenství vlastníků jednotek může používat datovou schránku dobrovolně.




16. Jak to je s datovými schránkami u advokátů? Jsou nebo nejsou povinné? Od kdy?
    
    Datové schránky se zřizují určitým osobám povinně, ostatní mohou požádat o její zřízení dobrovolně.
    Automaticky zřídí ministerstvo vnitra datovou schránku právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, dále pak orgánu veřejné moci včetně orgánu územního samosprávného celku.
    Co se týká advokátů, pak pokud je advokacie provozována v rámci právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, platí výše uvedené, tedy DS je zřízena automaticky a povinně.
    Pokud působí advokát jako fyzická osoba nebo ve sdružení bez právní subjektivity, pak se jedná o DS podnikající fyzické osoby, která se zřizuje na žádost. Ovšem v případě advokátů platí § 4 odst. (3) "Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně advokátu, daňovému poradci a insolvenčnímu správci bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence." Podle § 31 Přechodná ustanovení, odst. 3 ale platí, že " Ministerstvo zřídí advokátu a daňovému poradci datovou schránku podnikající fyzické osoby prvním dnem prvního kalendářního měsíce třetího roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno právo advokáta a daňového poradce na zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby na žádost."
    Z výše uvedeného vyplývá, že povinně budou zřízeny DS advokátům až k 1.1.2012, do té doby je mohou samozřejmě provozovat dobrovolně.




17. Jak to funguje, když se mění jednatel? Jmenování je účinné dnem jmenování a ne zápisem do OR.
    
    Při změně jednatele postupujeme podle § 12 zákona č. 300/2008 Sb. Podle odst. 3 ministerstvo zneplatní přístupové údaje statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členu, přestane-li být statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, neprodleně po oznámení této skutečnosti novým statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, novým vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, novým vedoucím orgánu veřejné moci nebo administrátorem. Ministerstvo současně zašle novému statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členu, novému vedoucímu organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, novému vedoucímu orgánu veřejné moci nové přístupové údaje do vlastních rukou. Jinými slovy, nový jednatel by měl přijít na Czech POINT se zápisem z valné hromady nebo s jiným dokumentem, osvědčujícím jeho jmenování a odvolání předchozího jednatele. A nenechat se odbýt méně poučenými zaměstnanci (-kyněmi), které by se dožadovaly výpisu z OR. Ten totiž získá elektronickou cestou nový jednat až poté, co prostřednictvím DS o změnu v OR požádá. Jinými slovy, požadavek na OR = Hlava 22. Od okamžiku návštěvy na Czech POINTu budou zneplatněny přístupové údaje předchozího jednatele a jakmile získá (nejlépe mailem prostřednictvím tzv. virtuální obálky) nový jednatel svoje přístupové údaje, může hned s DS pracovat.




18. Je třeba si pořídit, případně zakoupit nějaký nový software, abychom mohli pracovat s datovou schránkou?
    
    Chcete-li obsluhovat datovou schránku, nemusíte si instalovat žádný placený software. Stačí internetový prohlížeč a doplněk 602XML FIlter, který je zdarma.
    (Jinou otázkou je, zda používáte ostatní běžný software legálně - ale to nesouvisí s datovou schránkou.) DS fungují v prostředí operačních systémů Windows, Linux i MacOS. K systému je možné přistupovat z prohlížečů IE 6,7,8, z Firefoxu i ze Safari na Mac OS X.
    Podmínkou je v posledním případě pouze, aby počítač běžel na intelovském procesoru, starší PowerPC nejsou s ohledem na jinou instrukční sadu podporovány.




19. Jakým způsobem bude docházet k vyznačování doložky právní moci na dokumenty, které budou doručeny do datové schránky ? V praxi do DS obdržím dokument- např. rozsudek soudu. Po uplynutí lhůty pro podání odvolání odešlu žádost o vyznačení právní moci + připojím dokument obsažený v původní datové zprávě a soud připojí k původnímu dokumentu doložku právní moci ? Můžete prosím celý proces popsat.
    
    Ano, proběhne to přesně tak. Jedinou otázkou je, zda soud bude dávat doložku na dokument od Vás, nebo na vlastní dokument; myslím, že platí varianta druhá.




20. Doslechl jsem se o tom, že po uplynutí 90 dnů nebude již možná konverze doručeného dokumentu - je to pravda?
    
    Konverze proběhne tak, že elektronický dokument, který chcete konvertovat, je možné přinést buď na CD/DVD nebo poslat z datové schránky zákazníka do Úschovny (datového úložiště). V tomto případě s sebou zákazník přinese potvrzení o vložení dokumentu do datového úložiště pro potřeby konverze, které obsahuje jeho jednoznačnou identifikaci. Po uplynutí 90 dnů již nebude dokument v datové schránce, protože si z toho odvozujete, že konverze není možná. Ale nic Vám nebrání, jej mít někde uložený ve vlastním úložišti nebo datovém trezoru České pošty.




21. Prosím o podrobný výklad § 18 odst. 2 zákona. Zde uvádím jen příklad několika nejasností : a) Mám to chápat tak, že úkon prostřednictvím DS nemůže činit administrátor?. B) Co se stane když úkon učiní pověřená osoba, která však k tomuto úkonu nebyla vnitřní předpisem zmocněna? Bude úkon neplatný?
    
    Ano, úkon prostřednictvím DS nemůže činit administrátor, není-li současně pověřenou osobou. Pokud úkon učiní pověřená osoba, která však k tomuto úkonu nebyla vnitřní předpisem zmocněna, bude se postupovat stejně, jako v případě úkonů ústních či na papíru. Platí tedy obecná ustanovení občanského zákoníku. Podrobnosti najdete v knize "Datové schránky v právním řádu ČR", kterou lze zakoupit na našem webu.




22. Jak bude možné vést knihu došlé pošty, pokud budou „zásilky“ /zprávy doručovány prostřednictvím datových schránek ?
    
    Jak chcete: na papíru, v sešitu, ale také třeba prostřednictvím vaší spisové služby, kam se bude doručená či odeslaná zásilka automaticky zapisovat cestou z/do DS. Kromě toho bude existovat stále evidence všech přijatých a odeslaných zpráv v IS DS.




23. Jak je možné na datové zprávě označit datum, kdy byla vyzvednuta, resp. kdy se adresát mohl seznámil s jejím obsahem ? Dnes se k tomuto účelu používají klasická razítka „datumovky“ ?
    
    To vše najdete v záznamech v IS DS po přihlášení se k vaší DS.




24. Je nutné ověřovat v případě doručení zpráv/listin, které mají sílu veřejné listiny (např. exekuční příkaz), zda byly skutečně podepsány zaručeným el. podpisem /značkou?
    
    Nikdo vás nemůže uchopit za ruku a nutit, abyste klikla a ověření provedla. Ale správný postup samozřejmě je, že ověření provedeme vždy, abychom měli jistotu, že odesílatel skutečně dokument podepsal a že dokument nebyl po podepsání změněn. V opačném případě byste mohla odpovídat za škodu způsobenou tím, že jste se spolehla na pravost podpisu a ověření neprovedla. Viz také § 5/2 a § 7 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.




25. Co se nebude posílat datovou schránkou a kde je to vymezeno ? Vyplývá to z § 24 zákona č. 300/2008 Sb.? Z  § 17 odst.1 zákona č. 300/2008 Sb. vyvozuji, že pokud posílám jako OVM jiné obci ke zveřejnění písemnost na úřední desku, že posílám tuto písemnost jiným způsobem než datovou schránkou, tedy zpravidla poštou. Je to tak ?
    
    Datovou schránkou by se měly posílat všechny datové zprávy (elektronické dokumenty), které jsou v přípustném formátu podle vyhlášky č. 194/2009 Sb.  (což jsou všechny běžně užívané a ještě řada dalších). Výjimku činí pouze utajované skutečnosti podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, kde záleží na stupni utajení, zda se odesílatel (dobrovolně) rozhodne je poslat prostřednictvím IS DS. Pokud se v § 17 odst. 1 píše, že " Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě.", pak to znamená, že výjimku budou tvořit dokumenty opatřené plastickými razítky, spustitelné aplikace (.exe), trojrozměrné předměty (např. předměty doličné) apod. Z výše uvedeného vyplývá, že naprosto není důvodu posílat jiné obci ke zveřejnění písemnost na úřední desku listinnou poštou. Správný postup je zaslání datové zprávy, přičemž provedení je možné dvojí: a) jako obrazový dokument (PDF, JPG, TIFF), kde bude oskenovaný text včetně úředního razítka a podpisu, b) jako znakový text, podepsaný elektronickým podpisem odpovědné osoby, přičemž adresát si jej zkonvertuje z moci úřední a vyvěsí. Z § 24 by to vyplývalo pouze v případě, že by se mělo jednat o nekonvertovatelný dokument (např. plány), které ale z nějakého důvodu musí být zkonvertovány. To ale není tento případ.




26. Jsme orgánem veřejné moci a pro naši činnost je důležité správně určovat okamžik, kdy dokument nám doručený prostřednictvím datové schránky, považovat za doručený a od tohoto okamžiku odpočítávat lhůty, které z doručení vyplývají. Setkávám se s odlišnými názory na to, kdy je dokument doručený – zda okamžikem přihlášení osoby oprávněné k tomuto dokumentu do DS nebo pouhým dodáním dokumentu do DS. Zákon č. 300/2008 Sb. uvádí přihlášení osoby s oprávněním k dokumentu, ale toto údajně naplatí pro OVM. Mohla bych se zeptat, o jaký právní podklad se opírá tvrzení, že je dokument doručený pouhým dodáním do DS OVM?
    
    Takto je to vykládáno MV, podle mého názoru to ale platí de facto, nikoliv de iure u těch OVM, které jsou přes elektronickou spisovou službu a systémový certifikát přihlášeny permanentně do IS DS. Používají-li ale OVM webové rozhraní, pak je doručeno, až se přihlásí, jako každý jiný (§ 17/3).




27. Kdo bude platit za posílání zpráv OVM? Ony samy, stát, nebo někdo jiný? A jak to je u fyzických osob, řazených mezi OVM - notáři a exekutoři.
    
    Původně se počítalo s tím, že každý OVM bude hradit "elektronické poštovné" ze svého rozpočtu. Novelou ElÚkonZ zákonem č. 190/2009 Sb. došlo ke změně § 14 odst. 2, kam byla přidána věta " Náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa5a).", přičemž odkaz zní: " 5a) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů" - jde tedy o zákon o rozpočtových pravidlech. Z výše uvedeného vyplývá, že až na zasílání zpráv mezi soukromými subjekty navzájem, bude kompletně provoz a zasílání zpráv tam, kde jednou ze stran bude OVM, hradit stát. To se tedy týká i notářů a exekutorů.




28. Jak to je s podepisováním a vícenásobným podepisování dokumentů ve formátu PDF? Nevíme, jaké nástroje použít.
    
    Nejvhodnější, ale do doby podepsání smlouvy mezi Českou republikou a Adobe asi ne nejlevnější variantou (smlouva se údajně někde zadrhla na MV, ale podávám, jak jsem slyšel) je pořízení úplného Adobe Acrobatu, tedy ne pouze Acrobat Readeru, ale plnohodnotné verze, počínaje nejnižší Acrobat Standard, lépe ale Acrobat Pro, která umožňuje uživatelům aplikace Adobe Reader (verze 8 nebo novější) digitálně podepisovat dokumenty PDF. Viz srovnání http://www.adobe.com/cz/products/acrobat/matrix.html. Aby se uživatelé mohli podepsat v Readeru, musí nejprve někdo otevřít dokument ve "velkém" Acrobatu a z menu vybrat Advanced -> Extend Features in Adobe Reader. Tím povolí podepisování dokumentu (a vyplňování formulářů v něm) i uživatelům v prostém Readeru. Alternativou je použití produktu Software 602, a.s. - Print2PDF. Jak mi sdělilo 602, současná verze Print2PDF umí pouze jeden podpis, technologii na  více podpisů a časová razítka už údajně mají, tuto verzi Print2PDF připravují na listopad. Podepisování v Adobe Readeru v PDF souborech povolit ale nedokážou. Tuto funkci je nutné v konkrétním PDF souboru povolit pomocí "velkého" Acrobatu nebo Adobe LiveCycle Extensions ES a příslušný  příznak je chráněn digitálním podpisem Adobe. Jinými slovy, organizace se musí rozhodnout, zda půjde cestou Acrobatu nebo 602 Print2PDF, kombinovat oboje řešení zřejmě nepůjde.




29. Lze konvertovat el. dokument, u kterého již uplynula časová platnost podpisového certifikátu? § 24 odst. 1 hovoří o ověření platnosti el. podpisu, naproti tomu v § 24 odst. 5 písm. f) již požadavek "platného" podpisu není. Podle doslovného znění cit. ustanovení by tak bylo možné konvertovat např. i dokument s porušenou integritou, což je jistě nesmysl. Domnívám se, že z logiky věci plyne, že lze konvertovat pouze dokument s dosud platným el. podpisem.
    
    Jistě není možné ověřovat platnost podpisu tam, kde již neplatí certifikát. A samozřejmě nelze konvertovat dokument, jehož EP nebo EZ nesouhlasí. Podle mého názoru je toto dáno dikcí odst. 1, jakožto základních podmínek pro konverzi. Odst. 5 jen doplňuje další omezení pro případ, že by byly ještě nějaké JINÉ důvody pro neprovedení konverze, konkrétně u konverze z datové zprávy do listiny ad písm. f), g), h). Aneb i já si myslím to, co vy,  tedy že z logiky věci plyne, že lze konvertovat pouze dokument s dosud platným el. podpisem, resp. značkou, tj. s dosud platným certifikátem.




30. Pokud si sám žadatel výslovně požádá rozhodující OVM o osobní vyzvednutí písemnosti, je možno mu vyhovět pokud má zřízenu DS?
    
    Podle § 17 odst. 1 ElÚkonZ umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Podle odst. 2 připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno. Z toho vyplývá, že je třeba rozlišovat, podle jakého procesního předpisu OVM postupuje. Rozdíly vidíme níže.
    
    Podle občanského soudního řádu platí dle § 45 - Způsoby doručování následující:
    (1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
    (2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odst. 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Od 1. 7. 2009 se v rámci soudního řízení doručuje do datové schránky, má-li ji účastník řízení zpřístupněnu, a tento způsob nemůže být nahrazen doručováním na jinou adresu, ani kdyby o to účastník požádal. Jinak by totiž povinné užívání DS nemělo smysl.
    Osobní vyzvednutí by ale mohlo být vyloženo jako doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu, je tedy dle mého názoru možné - bude-li s tím ovšem soud souhlasit (bude-li chtít soud provést nějaký úkon, tedy předání, mimo standardně nařízené jednání).
    
    Podle § 19 odst. 1 správního řádu, upravujícího společné ustanovení o doručování platí:
    Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu (dále jen "obecní úřad") nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie. Tedy zde je možné uskutečnit osobní vyzvednutí pouze, pokud je schránka znepřístupněna, neboť jde v tom případě o doručení správním orgánem, který písemnost vyhotovil. Jinak podle věty druhé musí správní orgán doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
    
    Podobně je třeba rozebrat i příslušná ustanovení dalších procesních předpisů.
    




31. Jsme OVM, do datové schránky přistupujeme prostřednictvím spisové služby a ve spisové službě zůstávají dokumenty z datových schránek uloženy. Pokud příchozí dokument opatříme časovým razítkem Post Signum, bude možné provést autorizovanou konverzi dokumentu i po vypršení platnosti podpisu, kterým byl dokument podepsán ?
    
    Pokud budete provádět konverzi z moci úřední, pak podle mého názoru ano (viz dikce § 24 odst. 5 písm. f), protože platný EP/EZ se požaduje podle tohoto ustanovení jen u konverze na žádost. Ale musíte splnit požadavky § 24 odst. 1, podle kterého při konverzi do dokumentu v listinné podobě subjekt provádějící konverzi
    a)  ověří platnost kvalifikovaného časového razítka vstupu, je-li jím vstup opatřen,
    b) ověří, že kvalifikovaný certifikát  vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založen zaručený elektronický podpis, kterým je podepsán vstup, nebo kvalifikovaný systémový certifikát  vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založena elektronická značka, kterou je označen vstup, nebyly před okamžikem uvedeným v kvalifikovaném časovém razítku zneplatněny.
    c) ověří platnost zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo platnost uznávané elektronické značky. Dle mého názoru byste tedy měli po přijetí dokumentu provést ověření ad a) (fakultativně), ad b) a c), toto poznačit a výsledek ověření včetně dokumentu "orazítkovat" časovým razítkem. Myslím, že pak až do doby vypršení platnosti vašeho časového razítka můžete provést konverzi kdykoliv. Pro delší uložení pak bude nutné udělat to, co mají dělat všechna dlouhodobá úložiště, tj. před skončení platnosti časového razítka dokument opět "přerazítkovat" dalším časovým razítkem.




32. Jaké typy dokumentů (doručené i odesílané) musí být podepsané zaručeným elektronickým podpisem? - komunikace mezi orgány veřejné moci - komunikace mezi firmou-práv.osobou, podnikatelem, občanem a orgánem veřejné moci ( např. exekutorem) V jakých případech ano a kdy ne?
    
    Zaručeným elektronickým podpisem musí být podepsány všechny právní úkony, které činí OVM. Tedy především rozhodnutí podle příslušných procesních předpisů. Co se týká jiných úkonů - předvolání, sdělení na vědomí apod., i tam je třeba postupovat podle příslušných procesních předpisů, nicméně ne vždy to musí být podepsáno ZEP - stačí autentizace odesláním z datového schránky příslušného OVM.
    Opačně, pokud komunikuje soukromoprávní subjekt (práv.osoba, podnikatel, občan) s OVM, platí § 18 odst. 2 ElÚkonZ, podle kterého úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Tedy osoba se nemusí podepisovat ZEP, činí-li tento úkon osoba oprávněná jednat poté, co se přihlásila do DS.




33. Je nutné zakládat do hybridních spisů (dle správního řádu) informaci o doručení DS. Spisová služba úřadu v současné době eviduje doručení způsobem. Prakticky to znamená, že úředník sejme obrazovku a vytiskne. Jaký doporučujete způsob vedení doručenek, nebo stačí si zapsat datum doručení do spisu ?
    
    To je věcí rozhodnutí každého úřadu. Údaje o odeslání, dodání a doručení jsou trvale uchovávány v IS DS, takže to nutné není. Na druhou stranu lze pochopit úřad, který vede spisy v listinné podobě, že tak bude činit, i když to je nadbytečné a neekologické.
    Samozřejmě máte-li elektronickou spisovou službu, ta by toto měla dělat automaticky.
    Osobně si myslím, že by mělo stačit učinit poznámku do spisu a uvést datum a číslo obálky.
    




34. Jaký doporučený postup zvolit pro případ doručení dokumentu DS, který je podepsán elektronickým podpisem u kterého vypršela doba platnosti.
    
    Pokud je doručen dokument, který MUSÍ být podepsán ZEP, pak pokud vypršela doba jeho platnosti, nelze jej ověřit a tudíž by měl být považován za neplatný (podpis i dokument). V takovém případě je třeba podání odmítnout resp. vyžádat nové zaslání.
    Pokud ale je tam ZEP navíc, tj. například při podání osoby vůči OVM prostřednictvím DS, pak by to nemělo vadit. Přesto bych na to odesílatele upozornil.




35. Dovolte mi, prosím, obrátit se na Vás s dotazem ve věci obsahu ustanovení § 37 odst. 5 správního řádu, které stanoví povinnost podepisující osobě zaručeným elektronickým podpisem současně uvést poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal. Není toto ustanovení nadbytečné ? Dikce daňového řádu ani OSŘ tuto povinnost neobsahuje, a tudíž si v tuto chvíli nejsme jisti, zda to není chyba, pokud by shora citované ustanovení nadbytečné nebylo. Máme za to, že z filozofie aplikace zaručeného elektronického podpisu je poskytovatel certifikátu identifikován již okamžikem samotného použití „podpisu“, který je založen na tomto jím vydaném certifikátu.
    
    V jednotlivých procesních řádech je znění ustanovení, souvisejících s elektronickým podpisem, poplatné názoru, který byl v tu kterou dobu ražen, nutno říci, že často s mým hlubokým nesouhlasem. Připojování certifikátu si vymohly některé resorty a postupně se to zase odstraňuje.
    Takže:
    1. máte pravdu, že OSŘ, které je nejaktuálnější, nic takového již neobsahuje;
    2. zákon o správě daní a poplatků ano a to v § 21/4 takto: " Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního předpisu,8d) uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání."
    3. stejně je tomu v § 37/5 správního řádu;
    4. daňový řád, který bude platit až v roce 2011, již tuto podmínku v § 71 rovněž neobsahuje.
    Jinými slovy: modernější OSŘ a DŘ toto neobsahuje, starší SprŘ a SDPZ ano.
    Obávám se, že je třeba tuto dikci dodržovat, byť i mě se jeví zbytečná (a pokud možno urychleně provést novelu SDPZ a SprŘ).




36. Jste jedním z tvůrců zákona. Z jakých zdrojů a zkušeností jste při jeho přípravě vycházeli? Jaký by měl být cílový stav, resp. jaké přínosy od zavedení datových schránek očekáváte?
    
    Cílem bylo odstranit zcela katastrofický stav v oblasti doručování, který byl oprávněně kritizován a identifikován jako jedna z hlavních příčin obtížné vymahatelnosti práva u nás. Dalším cílem bylo snížit náklady a zrychlit komunikaci mezi orgány veřejné moci. A konečně položit tímto další základní kámen do budování e-governmentu v České republice.




37. Jaké vazby má tento zákon na jiné platné právní předpisy?
    
    Zákon má vazby především na všechny procesní předpisy, zejména občanský soudní řád, neboť vznikl vlastně v souvislosti s novelou OSŘ, která si kladla za cíl ostranit nesmyslné kazuistické způoby doručování, které se v něm postupně v posledních cca 5 letech objevily. Samozřejmě se dotýká i dalších procesních norem, jako jsou soudní řád správní, správní řád, trestní řád a další.
    Dále pak souvisí, jak jsme již uvedl výše, s budováním e-governmentu. Proto navazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (zejména v oblasti tzv. Czech POINT, což jsou kontaktní místa veřejné správy) a na zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který zavedl do českého právního řádu pojmy jako „elektronický podpis“, „elektronická značka“, „časové razítko“ a „elektronická veřejná listina“.
    A konečně s ním souvisí i zákony zcela nové, zahajující budování základních registrů veřejné správy na základě zákona č. 111/2009 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.




38. Pro koho je aktivace datové schránky (DS) povinná a pro koho volitelná a jak je tato služba zpoplatněna?
    
    Povinně byla zřízena datová schránka:
    • orgánům veřejné moci (pro účely tohoto zákona jimi jsou státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond České republiky a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři),
    • právnickým osobám zřízeným zákonem – např. veřejné vysoké školy, Komoditní burza, Česká tisková kancelář, tzv. nestátní fondy (Fond pojištění vkladů), Správa železniční dopravní cesty apod.,
    • právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku,
    • insolvenčním správcům.
    Od 1. 1. 2012 budou povinnými osobami advokáti a daňoví poradci, kteří zatím, stejně jako ostatní fyzické osoby (podnikající i nepodnikající), mohou požádat o zřízení DS dobrovolně.
    Pouze OVM platí za doručování prostřednictvím informačního systému datových schránek (IS DS), přesně řečeno platí to stát ze svého rozpočtu. Od 1. 1. 2010 a úplně pak od 1. 7. 2010 má IS DS umožnit vzájemné dodávání dokumentů soukromoprávních fyzických a právnických osob mezi sebou a přepokládá se, že budpou platit stejné poplatky, jako OVM. Podávání těchto osob vůči OVM ale bude neustále zdrama.
    Podle ministerstva se při tvorbě ceny vycházelo z modelu, že čím více datových zpráv bude posíláno, tím nižší bude jejich cena. Hranice je počítána kumulativně, tzn. ve chvíli, když počet zásilek (datových zpráv) odeslaných za celou dobu provozu všemi orgány veřejné moci překročí např. hranici 33 milionů zásilek, sníží se cena pro všechny uživatele na 15,90 s DPH. To je podstatně méně, nežli dnešní ceny u listinné pošty: doporučená zásilka – min. 26 Kč, s dodejkou – min. 32 Kč.
    




39. Kdo je vlastně provozovatelem systému datových schránek?
    
    Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra. Provozovatelem IS DS je držitel poštovní licence, konkrétně Česká pošta, s.p.




40. V poslední době se velmi diskutuje o způsobu zabezpečení celého systému. Existují nějaká rizika v přenosu dat, jaké jsou principy ochrany?
    
    Uživatel se přihlášuje buď prostřednictvím jemu vydaných přístupových údajů nebo prostřednictvím elektronických prostředků anebo prostřednictvím elektronických prostředků třetích osob (spisové služby či jiné aplikace – dnes již např. i MS Outlook).
    Vyšší míru bezpečnosti by mělo zajistit použití elektronických prostředků – typicky nosiče, obsahujícího autentizační certifikát .
    Přístup jednotlivého uživatele bude tedy dvojí (viz vyhl. č. 194/2009 Sb.):
    • přístupové údaje (jméno a heslo);
    • elektronické prostředky – certifikát (čipová karta). volitelná zpoplatněná služba České pošty Bezpečný klíč k datové schránce.
    Myslím, že se otázka bezpečnosti zveličuje – když si uvědomíme, jak je zabezpečeno (či nezabezpečeno) třeba internetové bankovnictví. Jiná je ale otázka, kterou MV a Česká pošty absolutně nezvládly:
    a) špatně zvolený název domény „datoveschranky.info“ a „mojedatovaschranka.cz“, navíc s neošetřením „konkurenčních“, zavádějících názvů,
    b) problémy s certifikáty,
    c) použití proprietárního programu 602 Filler – viz dále.
    




41. Máte značné zkušenosti z finančního sektoru. Jaké příležitosti nabízí zákon pojišťovnám?
    
    Pokud jde o pojišťovny zdravotní, pak ty jsou povinnými uživateli a měl by jim usnadnit komunikaci v rámci systému zdravotního pojištění především s OVM. Ostatním pojišťovnám pak stejně jako všem ostatním právnickým osobám, zapsaným do obchodního rejstříku. Velkým přínosem pro všechny by mohla být možnost posílat soukromoprávní korespondenci od 1. 1. 2010 (faktury a obdobné dokumenty), resp. od 1. 7. 2010 (všechny digitální dokumenty). Bohužel novela zákona č. 300/2008 Sb., provedená v poslanecké sněmovně zákonem č. 190/2009 Sb., která toto doručování dokumentů soukromoprávního charakteru zavedla (§ 18a) – údajně na základě požadavků právě finanční a telekomunikační sféry, je současně v tomtéž okamžiku prakticky „zařízla“.
    Na rozdíl od komunikace s OVM neplatí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ani fikce doručení. Místo toho zákon říká, že dokument podle § 18a odst. 1 je doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení je bezplatné.
    Požadavek na nutnost potvrzení příjemcem nemá absolutně oporu ve způsobu, jakým nyní korespondujeme v listinné podobě, a zcela ignoruje schopnost IS DS, prokázat odeslání, dodání i doručení zprávy příjemci. Tento text naprosto degraduje mimořádné vlastnosti komunikace prostřednictvím datových schránek a nedojde-li rychlou novelou zákona k nápravě, bude ust. § 18a ElÚkonZ použitelné prakticky jen tam, kde obě strany budou mít zájem na autentizované komunikaci prostřednictvím DS.
    Jinými slovy, nebude-li tento bod urychleně novelizován, moc užitku to finanční sféře nepřinese.




42. Jak hodnotíte zavedení systému datových schránek po téměř půlročním fungování? V čem vidíte jeho klady a zápory?
    
    Klady:
    Datové schránky jako důvěryhodné úložiště poskytují nástroj, umožňující bezpečné činění úkonů a doručování dokumentů způsobem, který vysoce přesahuje bezpečnost a důvěryhodnost současných doručovacích cest. Česká republika je první zemí světa, která se dokázala oprostit ve věřejné správě od (dnes nesmyslného) lpění na papírových dokumentech a vykročit skutečně do 21. století.
    Šetří tím i životní prostředí a zlepšuje vymahatelnost práva u nás.
    Vedlejším, nicméně nezanedbatelným efektem je i „udělání pořádku“ v záznamech v obchodním rejstříku.
    Zápory:
    Povinné použití (nainstalování) programu společnosti Software 602 (tzv. 602 Filler) prakticky znemožňuje přihlašování se do IS DS z „cizích“ počítačů (typicky ze zahraničí), může obsahovat i neznámá bezpečnostní rizika. Není dostatečná osvěta, proto mnoho lidí netuší, oč se jedná. Navíc velmi negativní úlohy sehrávají sdělovací prostředky, které šíří nejrůznější nepodložené poplašné zprávy. Dochází k personálním změnám v klíčových resortech, které s datovými schránkami a jejich provozem souvisejí.
    Stát resp. MV ČR nedostatečně řeší otázku tzv. dlouhodobého uchovávání doručených dokumentů v čase. Doba uložení přečtené datové zprávy v datové schránce činí 90 dnů, potom je vymazána a v ISDS zůstává pouze „obálka“, informující o náležitostech odeslání a přijetí zprávy, nikoliv již o obsahu zprávy samé.
    „Obyčejné“ uložení na disk uživatele způsobí, že po vypršení platnosti certifikátu k podpisu či značce, kterými je zpráva podepsána či označena, již nebude možno ověřit pravost podpisu/značky, ani nechat provést tzv. autorizovanou konverzi neboli převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě (§ 22 zákona). Nelze konvertovat dokument, jehož EP nebo EZ nesouhlasí nebo není možno je ověřit.
    Možností je využití Datového trezoru České pošty. Nicméně zde se nejedná o dlouhodobé úložiště podepsaných dokumentů, zajištěné technologicky, ale o – slovy České pošty ¬ „institucionálně zaručený archiv“, tedy pouze o odstranění mechanismu mazání zpráv po uvedených 90 dnech. Datový trezor neřeší problém neplatných certifikátů resp. nemožnosti ověření podpisů, značek a razítek, ani neobnovuje nějakým způsobem ochranu integrity dokumentu v čase, např. „přerazítkováváním“ časovými razítky.
    Naštěstí již existují, a to i u nás, tzv. důvěryhodné archivy elektronických dokumentů (Trusted Archiving Autority), které zajišťují integritu uložených dokumentů a poskytují důkazy o jejich autenticitě jak vůči uživateli, tak vůči třetím osobám. Takový archiv dlouhodobě ošetřuje elektronické podpisy dokumentů a garantuje platnost podepsaných dokumentů po celou dobu archivace, o čemž při jejich vydání archiv poskytuje také nezpochybnitelné důkazy. Dlouhodobě také zabezpečuje obnovu platnosti časových razítek. O jeho existenci však OVM, ale ani většina dalších uživatelů zatím nic netuší.
    




43. Může firma uložit datovou zprávu po 90 dnech na svém serveru? Je možno takto uloženou datovou zprávu konvertovat třeba za 5 let do listinné podoby ? Nebo musí být datová zpráva uložena v datovém trezoru třetí osoby, aby měla sílu originálu a dala se po letech konvertovat ? Myslíme tím, jestli je třeba zřídit a platit úložiště u třetí osoby.
    
    Firma může uložit datovou zprávu na svém serveru kdykoliv, nejpozději ale 90. den, jinak zpráva zmizí. Konvertovat ji je možné pouze v době, kdy platí certifikát, kterým je zpráva podepsána. Lze konvertovat pouze dokument s dosud platným el. podpisem, resp. značkou, tj. s dosud platným certifikátem. Takže jsou tyto možnosti:
    a) uložit u České pošty (ale tady bych byl opatrný a nechal si od nich předem písemně potvrdit, že jejích Datový trezor bude schopen doložit platnost zprávy i po vypršení platnosti certifikátu, kterým je podepsána),
    b) uložit v tzv. dlouhodobém úložišti, které je schopno platnost zprávy udržovat v čase (můžete si jej pořídit sami nebo mít u třetí strany),
    c) to, o čem si myslíte, že opravdu budete muset dokazovat pravost si v době platnosti certifikátu (tj. do 1 roku) nechte konvertovat. Ale takových dokumentů by mělo být dosti málo (nemusí se týkat dokumentů OVM, protože ty lze vždy dohledat u orgánů, který dokument vydal).
    




44. Jakým způsobem lze dlouhodobě ukládat zprávy a jejich obsah (písemnosti) doručené do datové schránky. Tj. jakým způsobem bude prodlužována platnost časového razítka, příp. elektronického podpisu, kterým je písemnost podepsána?
    
    Viz výše. Funguje to obecně tak, že se vždy před ukončením platnosti certifikátu přerazítkovává dokument novým časovým razítkem. Více ale viz popisy firem, které dlouhodobé úložiště nabízejí. A pozor: Datový trezor České pošty toto možná ještě neumí - nevíme.




45. Pokud bude právnická osoba odesílat datové zprávy musí být opatřeny elektronickým podpisem? Na jednom školení bylo prezentováno, že se může odesílat prostřednictvím datové schránky oskenovaná listina podepsaná v souladu s výpisem z obchodního rejstříku.
    
    Pokud se jedná o úkon vůči OVM prostřednictvím DS, který činí JEDNA OSOBA, pak nemusí být podepsán, a to ani oskenovaným podpisem. u dvou a více osob současně se podepisujících je EP nutný. Pokud půjde od 1. 1. 2010 resp. 1. 7. 2010 o soukromoprávní úkon, doporučuji si formu dohodnout s protistranou.




46. Je orgán veřejné moci oprávněn uložit povinnost právnickým osobám zasílat daňová hlášení po 1. 1. 2010 pouze do datových schránek a neumožnit zasílání v písemné formě? (například pokynem ministerstva)
    
    Především bych rád již opět upozornil na to, že písemná forma je i prostřednictvím datových schránek. Myslíte zřejmě listinnou formu.
    Ukládat ale jakékoliv povinnosti nad rámec zákona, tj. nějakým pokynem není možné. Pokud ovšem není v zákoně (a pro daně je to typické) nějaké zmocnění, které toto umožňuje. Ale nejsem daňař, naštěstí.




47. Z datové schránky lze poznat, že přišla listina určená do vlastních rukou, ale nelze poznat komu. Nemůže dojít otevřením takovéto zprávy osobou odlišnou od adresáta k porušení listovního tajemství?
    
    Zásilka do vlastních rukou je u FO určena FO, u PO právnické osobě. Tedy podle § 8 odst. 3 k přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena. Podle odst. 4 k přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena. Podle odst. 5 není-li dále stanoveno jinak, pouze osoby uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou oprávněny činit úkony uvedené v § 11 odst. 4 a 6. Rozsah přístupu osob uvedených v odstavcích 1 až 4 do datové schránky zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.
    A samozřejmě jsou-li k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta oprávněny i pověřené osoby, pak i tyto.
    Takže pokud osoba, uvedená v § 8 odst. 1 až 4 umožní přístup někomu dalšímu k zásilce do vlastních rukou, nemůže se jednat o porušení ničeho. A ten, kdo nemá oprávnění, se k obsahu nedostane.




48. Proč nelze jako nosič dat pro konverzi datové zprávy na Czechpointu použít flashdisk?
    
    Netuším. Je to dle mého názoru pitomost.




49. Jak se chovat k písemnostem, jejichž odesilatelem jsou orgány veřejné moci a jsou doručeny po 1.11.2009 pouze v listinné podobě? Lze takovýto písemný dokument doručený v rozporu s právní úpravou považovat za řádně doručený ?
    
    Podle mého názoru není. Pokud zákon ukládá doručit určitou formou, pak není-li dodržena, nemůže být řádně doručeno. A z hlediska OVM je to porušení zákona.




50. Máme uzavřeny smlouvy s provozovateli restaurací, vináren, kde máme umístěny naše prodejní automaty. S ohledem na některé podnikatele máme problém s poukázáním dokladů na čtvrtletní provize těmto provozovatelům. Doklady dle řádně uzavřené smlouvy za ně vystavujeme čtvrtletně sami a odesíláme. Bohužel se nám vrací velké množství daňových dokladů zpět pro jejich nedoručitelnost. Teď proběhlo v tisku, že by bylo možné od 1.1. odesílat daňové doklady do datových schránek za poplatek 15 Kč. Je nutné se s druhou stranou písemně dohodnout o této skutečnosti, nebo není třeba činit smluvní kroky a začít jim odesílat po oznámení daňové doklady do datových schránek?
    
    Obávám se, že se dohodnout musíte (nikde není řečeno, že písemně), neboť Česká pošta uvádí: "Příjem poštovních datových zpráv - Poštovní datové zprávy můžete přijímat zcela zdarma, tuto funkcionalitu si však nejprve musíte aktivovat v uživatelském nastavení Vaší datové schránky."
    Čili oni si to musí aktivovat, aby mohli zásilky přijímat, ale především vy si musíte zřídit pro odesílání službu Poštovní datová zpráva




51. Základní problém, který musíme v současné době vyřešit, je nutnost označovat elektronické dokumenty časovým razítkem dle § 69a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, před uložením do el. spisovny. Dotaz zní: V jakém případě a které el. dokumenty je nutno označovat časovým razítkem. Zda také elektronický dokument vznikly konverzí podle uvedeného zákona (změnou formátu elektronického dokumentu nebo převedením z analogové podoby) je nutno označit časovým razítkem a el. značkou, nebo pouze elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla. Zda je nutno časové razítko udělovat pouze na doručený dokument, který současně není el. podepsán nebo již časovým razítkem opatřen (byť na obálce – dokumenty doručené datovou schránkou) tedy povinnost vyplývající z ust. § 69a odst. 1, nebo rovněž při postupu dle § 69a odst. 7 s ohledem na ust. § 69a odst. 8, popř. zda je nutno tyto dokumenty pravidelně „přerazit“ před zánikem platnosti časového razítka.
    
    Podle § 69a odst. 1 není-li doručený dokument v digitální podobě opatřen uznávaným elektronickým podpisem, elektronickou značkou nebo kvalifikovaným časovým razítkem, určený původce jej opatří kvalifikovaným časovým razítkem. Toto platí bez ohledu na to, zda je či není dokument podepsán UznEP nebo EZ.
    Opačně, je-li již opatřen ČR postupuje se podle odst. 2, tj. ověří se jeho platnost a zaznamenají se údaje o výsledku ověření.
    Je-li dokument doručen prostřednictvím DS, pak platí stejný postup - ověřuje se ČR a případně podpis, je-li dokument podepsán (v případě rozhodnutí OVM tak tomu musí být vždy).
    Pokud dorazí dokument analogový (= listina), pak jej úřad může zkonvertovat, a to buď podle zákona č. 300/2008 Sb. autorizovanou konverzí z moci úřední (§ 23 odst. 2) postupem podle § 24 odst. 3 (Při konverzi do dokumentu obsaženého v datové zprávě opatří subjekt, který konverzi provedl, výstup svou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla, a zajistí, aby byl výstup opatřen kvalifikovaným časovým razítkem.) Nebo postupuje podle § 69a odst. 7 ArchZ, tedy ve skutečnosti zcela stejně (Dokument v digitální podobě vzniklý převedením z dokumentu v analogové podobě nebo změnou formátu dokumentu v digitální podobě doplněný o datum převedení opatří určený původce uznávaným elektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě, nebo svojí elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.) Rozdíl je dle mého názoru pouze v tom, že při druhém způsobu konverze se nepřipojuje ověřovací doložka podle § 25 ElÚkZ.
    Co se týká "přerazítkovávání", pak teoreticky by se tomu tak dít mělo, protože naprosto exaktně lze zaručit možnost trvalého ověřování pravosti a integrity elektronicky podepsaného nebo orazítkovaného digitálního dokumentu jen tímto způsobem. Ve skutečnosti to zřejmě není nutné, protože:
    a) podle informací zhotovitelů IS DS má být během tohoto pololetí spuštěna funkcionalita, umožňující ověření pravosti datové zprávy, která přišla prostřednictvím IS DS,
    b) a především lze využít ust. § 69a odst. 8 ArchZ, který předpokládá, že neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě nebo osoby odpovědné za provedení autorizované konverze dokumentů a opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Zde je rozhodující okamžik podepsání nebo označení a následně se již hledí na dokument provždy jako na pravý - ovšem s možností provedení úředního řízení, v němž se prokáže neplatnost dokumentu.
    Osobně si myslím, že by systémy spisové služby měly obsahovat dlouhodobý archiv podepsaných dokumentů včetně onoho přerazítkovávání, ale podle mých informací ani zahraniční archivy tak nepostupují.




52. Dobrý den, mám dotaz, zda je možné přijmout prostřednictvím datové schránky plnou moc, pro kterou zákon nepožaduje ověření.
    
    Dobrý den,
    podle mého názoru protože plná moc je definována ust. občanského zákoníku a ověření podpisu se nevyžaduje (nevyžaduje-li jej nějaký konkrétní zvláštní předpis), pak prostřednictvím datové schránky určitě je možné přijmout plnou moc.
    Ale musí být samozřejmě podepsána uznávaným elektronickým podpisem, protože adresátem plné moci není OVM, ale zmocněnec a teprve poté ji někdo z nich posílá na OVM. Tedy neuplatní se § 18 odst. 2 ElÚkZ. Nebo se musí jednat o zkonvertovanou listinnou plnou moc na kontaktním místě veřejné správy nebo advokátem, což se mi jeví jako možná nevhodnější postup.




53. Dovoluji si Vás tímto požádat o radu ve věci konverze dokumentů z elektronické do listinné podoby z moci úřední. Je možné zkonvertovat dokument doručený prostřednictvím DS od FO, který je ve formátu RTF a není podepsaný zaručeným elektronickým podpisem tak, že dokument převedu do formátu PDF a prostřednictvím CZECHPOINTu provedu konverzi z moci úřední, i když dokument není podepsaný elektronickým zaručeným podpisem občana?
    Dovoluji si ještě upřesnit, že zmiňovaný dokument ve formátu RTF je samotné podání FO, nikoli příloha k podání. Jedná se o odpor občana proti příkazu k zaplacení pokuty a vzhledem k tomu, že zde existuje vysoká pravděpodobnost odvolání ke KÚ (a tedy předložení spisu s originálními písemnostmi), nevím, zda je konverze do listinné podoby nutná.
    Je to tak, že podání zaslaná DS se nekonvertuji a konvertuji se pouze přílohy k podání? Nebo budeme muset občana vyzvat k doplnění elektronického podpisu?
    
    Chápu-li tedy správně zadání, váš úřad obdrží podání od FO prostřednictvím DS, jehož součástí je příloha v RTF, nijak elektronicky nepodepsaná či neoznačená. Obsahem této přílohy je samotné podání FO, nikoli nějaká další příloha k tomuto podání.
    Podle § 18 odst. 2 úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Je tedy zřejmé, že je-li podáno přes DS, jde o úkon učiněný písemně a podepsaný. Z hlediska občana je rozhodující dikce § 18 odst. 2, čili je tímto vše splněno. Čili v žádném případě jej nemůžete vyzývat k použití el. podpisu, bez ohledu na to, zda je text v datové zprávě nebo v příloze.
    Z hlediska Vašeho úředního procesu je důležité, zda vedete elektronické, listinné nebo kombinované (hybridní) spisy. Pouze v případě výlučně listinných spisů bude třeba to vytisknout, ale nemyslím si, že je třeba provádět nějakou oficiální konverzi. Podle mě stačí dokument vytisknout, a to včetně obálky z DS, ev. poznačit ID zprávy v DS, jíž byl doručen, do spisu. Je totiž autentizován samotným podáním přes DS.
    Bude-li někdo zpochybňovat pravost tohoto podání (podávající, nadřízený orgán?), můžete v ISDS dokázat, že podávající podání skutečně poslal. Moc si neumím představit důvod, proč by se to tedy muselo konvertovat.
    Pokud by ovšem měl dokument v příloze obsahovat sdělení jiné osoby, než podávajícího, lhostejno zda soukromoprávní nebo veřejnoprávní osoby, pak se za autenticitu tohoto dokumentu nemůžete zaručit, není-li elektronicky podepsán touto třetí osobou, nemůžete tedy postupovat podle § 24 odst. 1 a 2 ElÚkZ a tedy konverzi neprovedete. (Ani si nedovedu představit, že by prostřednictvím CZECHPOINTu šlo zkonvertovat nepodepsaný či neoznačený elektronický dokument.) Musíte pak vyžádat od účastníka odstranění vady v podání.
    Čili souhrnně: konvertují se pouze přílohy k podání, které opatřil svým EP/EZ někdo jiný, nežli podávající. A opačně, je-li autorem přílohy podávající, není třeba ji konvertovat, je autentizovaná samotným podáním přes DS.




54. Vystupuji jako orgán veřejné moci, konkrétně soudní exekutor a doručuji druhému orgánu veřejné moci písemnost. Jedná se o písemnost, kterou bych normálně posílala jako "obyčejnou" zásilku za 9,50 Kč a nebo přes e-mail. Zajímá mě, jestli od zavedení datových schránek jsem jako OVM povinna doručovat jinému OVM veškeré písemnosti přes DS či tzv. "obyčejná" podání (za 9,50 Kč, příp. zaslány mailem) mohu jinému OVM doručovat dále e-mailem, příp. poštou za 9,50 Kč nebo ji doručit osobně.
    Na jednom ze seminářů ohledně datových zpráv jsem se totiž dozvěděla, že O.S.Ř. neřeší obyčejné zásilky (za 9,50 Kč), ale pouze zásilky do vlastních rukou či na doručenku (zelené obálky I., II. a III. typu). Tyto zásilky jsem jako OVM povinna jinému OVM zasílat přes DS - to je jasné, ale jsem povinna doručovat jinému OVM přes DS i písemnosti, které do zavedení DS postačovali zasílat e-mailem či poštou za 9,50 Kč.
    Za Vaši odpověď Vám budu velmi vděčná, neboť se neustále dostávám do konfliktu s jinými OVM, kteří chtějí zasílat veškeré písemnosti, i ty které nejsou do vlastních rukou či na doručenku, prostřednictvím DS, přičemž DZ je dražší než příp. podání e-mailem. Navíc neustále narážím na argument OVM, že zasílání DZ je pro všechny i pro OVM zdarma.
    Nechceme se vyhnout zasílání písemností pomocí DS, ale u podání (př. žádost o součinnost), u kterých nemusíme prokazovat doručení, zda můžeme využívat i jiné způsoby doručení.
    
    Asi Vás nepotěším.
    ElÚkZ je pro podávání a doručování obecným předpisem, tedy "vyšší síly", nežli OSŘ. Podle ElÚkZ, § 1 odst. 1 písm. a) jsou soudní exekutoři orgán veřejné moci (OVM). Platí tedy pro ně mj. § 17 odst. 1, podle kterého umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Zákon neřeší, o jaké podání má jít.
    Z tohoto není žádná další výjimka, tedy ani ta, že nepotřebujete prokazovat doručení. Osobně bych ale v úřední komunikaci, jakou je např. i žádost o součinnost, byl rád, že mi nějaký nástroj (v tomto případě IS DS) umožní cokoliv prokázat, bude-li to třeba.
    Zaslání přes IS DS je levnější než doporučený dopis a takto to bylo od počátku myšleno. Jinak mimochodem není pravdou, že zasílání DZ je pro všechny, tedy i pro OVM zdarma. OVM za to samozřejmě platí - viz § 14 odst. 2, kde je uvedeno "Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů."




55. Můj dotaz se týká § 18 odst. 2 ElÚkonZ ve spojení se společnostmi, jako je ta naše, kde za společnost podepisují nejméně dva členové představenstva společně. Chci se jen ujistit v tom, že dobře chápu to, jak je to vyjádřeno na str. 129 Vaší publikace o datových schránkách - tedy že v tomto případě, pokud bychom chtěli komunikovat prostřednictvím datové schránky (provádět úkony vůči orgánům veřejné moci), musí být vždy použit na dokumentu zaručený elektronický podpis a neuplatní se tak § 18 odst. 2 o úkonu učiněném pověřenou osobou ( i když byla představenstvem k tomuto pověřená). S § 17 týkajícím se doručováním právnické osobě to, předpokládám, nesouvisí.
    
    Jedná se o následující situaci:
    1. za společnost se podle OR podepisují nejméně dva členové představenstva společně; 2. zcela jistě ale může jednat za
    a) každého člena představenstva jiná osoba - zastoupení na základě plné moci (§ 31 ObčZ); to ale není tento případ,
    b) za společnost jiná osoba - zástupce na základě zmocnění (§ 13/1 ObchZ), nebo při běžném provozu jiná osoba na základě pověření určitou činností (§ 15 ObchZ). Pověřená osoba podle ElÚkZ je podle § 8 odst. 6 povařována pouze k přístupu do datové schránky, nikoliv k jednání za společnost. To je dáno jinými právními předpisy - viz výše. A § 17 s tím vůbec nesouvisí.
    Tj. podle mého názoru je řešením:
    a) oba členové představenstva společně udělí plnou moc někomu, kdo bude za společnost jednat; pak ten může dle mého názoru již odesílat podání podle § 18 sám, jen musí přiložit elektronickou plnou moc,
    b) oba členové představenstva se podepíší svým EP na dokumentu, kterým pak kdokoliv, kdo může pracovat s DS, jej odešle OVM.
    Varianta druhá ponechává řízení společnosti v rukou členů představenstva, považuji ji tedy za obezřetnější.




56. Dne 20. 4. 2010 jsem se zúčastnil Vaší přednášky o datových schránkách v K Praha a na závěr proběhla diskuse mezi Vámi a jedním účastníkem, který sice neuvedl, z jakého úřadu je, ale mluvil o praxi jejich úřadu, kdy vedoucí úřadu elektronicky nepodepisuje dokumenty odcházející z jejich úřadu do datových schránek a tyto dokumenty místo něj elektronicky podepisují úředníci. A pamatuji se na Vaše vyjádření k této informaci v tom smyslu, že taková praxe, kdy elektronicky dokument podepisuje (elektronicky) někdo jiný než oprávněná či odpovědná osoba, by mohla byt v budoucnu zdrojem problémů.
    Na dokumentech (teď mluvím zejména o rozhodnutích nejrůznějšího druhu) zasílaných do datové schránky jsou zpravidla uvedeny dvě osoby (podobně jako na papírových dokumentech), přičemž 1. osoba je osobou, která příslušné rozhodnutí učinila (vyšší soudní úředník, soudní tajemník, soudce, vedoucí správního úřadu, exekutor apod.) a 2. osobou je osoba, která příslušné rozhodnutí (tedy jeho písemnou podobu) vyhotovila, která vsak není osobou oprávněnou příslušné rozhodnutí přijmout. Za 1. osobami bývá uveden dovětek v. r. (nebo také nic), 2. osoby bývají v textu označeny jako: Za správnost, Vyřizuje apod.
    Každý dokument doručený do datové schránky je opatřen elektronickým podpisem, v tom není problém.
    Myslím si, že není problém v situaci, kdy dokument podepsala třetí osoba, vůbec neuvedená v textu dokumentu. Takový dokument chapu jako dokument bez pravnich účinků, protože nebyl podepsán oprávněnou osobou.
    Také nemám problém s dokumenty, kdy dokument elektronicky podepsala osoba, která rozhodnutí učinila (dokument je elektronicky podepsán osobou 1. typu). Takový dokument chapu jako bezchybný, alespoň tedy z formálního hlediska jeho podepsání.
    Není mi však jasné, jak je to s dokumenty, které elektronicky podepsala osoba 2. typu. Podle čeho lze rozhodnout, zda se jedná o dokument platně podepsaný a tedy s příslušnými právními účinky?
    
    To, co Vy popisujete, není úplně přesně to, o čem jsme hovořili v tom smyslu, že to nemůže podepsat někdo jiný. To se týkalo asi spíše podávání, ale mohlo se i týkat situace, kdy tam ono "Vyřizuje" nebo "Za správnost" nebude.
    Na soudech platí vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (viz Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů), kde se uvádí:
    § 17 – Podpisování rozhodnutí
    Není-li výslovně předepsáno, že opis (stejnopis) soudního rozhodnutí má být podepsán tím, kdo rozhodnutí vydal, připojí se na konci po pravé straně strojem nebo otiskem razítka jméno, příjmení (s uvedením případného akademického titulu nebo vědecké hodnosti) a funkce (předseda senátu, samosoudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník, ve věcech přípravného řízení Nt a Ntm soudce) toho, kdo písemnost podepsal, se zkratkou „v. r.“. Po levé straně se připojí doložka „Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména a podpisu vedoucího kanceláře nebo jím zmocněného zaměstnance.
    To lze samozřejmě realizovat i s elektronickým podpisem, pro který dále platí.
    § 19a – Zvláštní úprava pro soudní písemnosti v elektronické podobě
    (1) Bude-li rozhodnutí doručováno prostřednictvím datové schránky nebo elektronickou poštou, soud vyhotoví elektronický stejnopis (opis) rozhodnutí (elektronická podoba stejnopisu rozhodnutí) podle ustanovení pro vyhotovování rozhodnutí v listinné podobě (§ 14 až § 17), který ten, kdo ho vyhotovil, opatří svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na zaměstnaneckém kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaměstnanecký elektronický podpis“),2), 4h) případně elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb2), 4h) (dále jen „elektronická značka“).
    (2) Ostatní soudní písemnosti, které budou doručovány prostřednictvím datové schránky nebo elektronickou poštou, se vyhotovují rovněž v elektronické podobě a opatří se zaměstnaneckým elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.
    (3) Doložku právní moci (§ 18) a vykonatelnosti (§ 19) připojí soud na elektronický opis rozhodnutí podle stejných pravidel jako u listinné podoby, a to:
    a) na předloženém výstupu z konverze podle zvláštního právního předpisu,4i)
    b) na žádost zašle prostřednictvím datové schránky elektronický stejnopis, ke kterému za doložku „Za správnost vyhotovení:“ připojí doložku právní moci a vykonatelnosti formou textu (např. „Tento rozsudek ze dne 9. července 2009, č.j. 12C 25/2009–35 nabyl právní moci dne 30. července 2009 a vykonatelnosti dne 4. srpna 2009. Připojení doložky provedl J. Novák dne 10. srpna 2009.“), a opatří ho svým zaměstnaneckým elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.
    (4) Na žádost toho, komu byl elektronický stejnopis doručen prostřednictvím datové schránky, soud vyhotoví listinný stejnopis s doložkou právní moci a vykonatelnosti podle § 18 a § 19. Takto vyhotovený stejnopis je zpoplatněn (položka 24, odst. 2 poznámky zákona č. 549/1991 Sb.).
    V případě rozhodnutí vydaného podle správního řádu je to obdobně. MV ČR vydalo výklad, v němž se mj. uvádí:
    Podle § 65 odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb. podepisuje dokumenty určeného původce jeho statutární orgán nebo jiná osoba oprávněná za něj jednat anebo osoba, která k tomu byla statutárním orgánem pověřena. Pokud má návrh vyřízení listinnou podobu, podepisuje jej oprávněná úřední osoba svým vlastnoručním podpisem (u stejnopisu lze podle § 69 odst. 1 správního řádu podpis oprávněné úřední osoby nahradit doložkou „v. r.“ a podpisem osoby odpovídající za správnost vyhotovení). Pokud je úkon činěn pouze v elektronické podobě, upravuje správní řád pouze podepisování elektronického stejnopisu rozhodnutí osobou odpovídající za písemné vyhotovení rozhodnutí (§ 69 odst. 3), neupravuje podepisování originálu.
    Zákon č. 337/1992 Sb. upravuje podepisování rozhodnutí uznávaným elektronickým podpisem v § 32 odst. 2 písm. g) (náležitosti rozhodnutí), občanský soudní řád v § 40b odst. 3. Použití uznávaného elektronického podpisu upraví podle § 65 odst. 7 zákona č. 499/2004 Sb. určený původce ve spisovém řádu.
    Takže pokud je postupováno tak, jak uvádím výše, je to podepsáno správně.




57. Právnická osoba obdrží rozhodnutí do své DS a na pracovišti Czech POINTU požádá o konverzi dokumentu. Může být na tomto zkonvertovaném dokumentu příslušným odborem vyznačena doložka o nabytí právní moci?
    
    Obdrží-li právnická osoba jakékoliv rozhodnutí do své DS, pak nemá smysl, aby s ním běžela na konverzi ještě dříve, nežli nebude právní moc. Dokument totiž nemá žádnou právní sílu. Ale samozřejmě nic tomu nebrání a soudy i s tímto postupem počítají.
    Správný postup je, že počká osoba na nabytí právní moci, požádá o její vyznačení, přičemž může obdržet jak elektronický dokument s vyznačenou doložkou o nabytí právní moci, tak - v případě soudu zcela jistě - i v listinné podobě. Podrobně je to popsáno v § 19a vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy:
    "(3) Doložku právní moci (§ 18) a vykonatelnosti (§ 19) připojí soud na elektronický opis rozhodnutí podle stejných pravidel jako u listinné podoby, a to:
    a) na předloženém výstupu z konverze podle zvláštního právního předpisu)
    b) na žádost zašle prostřednictvím datové schránky elektronický stejnopis, ke kterému za doložku „Za správnost vyhotovení:“ připojí doložku právní moci a vykonatelnosti formou textu (např. „Tento rozsudek ze dne 9. července 2009, č.j. 12C 25/2009–35 nabyl právní moci dne 30. července 2009 a vykonatelnosti dne 4. srpna 2009. Připojení doložky provedl J. Novák dne 10. srpna 2009.“), a opatří ho svým zaměstnaneckým elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.
    (4) Na žádost toho, komu byl elektronický stejnopis doručen prostřednictvím datové schránky, soud vyhotoví listinný stejnopis s doložkou právní moci a vykonatelnosti podle § 18 a § 19. Takto vyhotovený stejnopis je zpoplatněn (položka 24, odst. 2 poznámky zákona č. 549/1991 Sb.)."
    Podle formulace použité v dotazu se ale zřejmě jedná nikoliv o soudní, ale správní řízení. Zde se musíme orientovat podle dokumentu "Datové schránky a činnost správních orgánů", který vydalo MV ČR a kde se k tomu uvádí:
    "Ustanovení § 75 odst. 1, 2 správního řádu upravuje vyznačování doložky právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, resp. na stejnopise doučeném účastníkovi. V případě elektronického prvopisu rozhodnutí bude doložka právní moci nebo
    vykonatelnosti vyhotovena jako samostatný dokument, který bude obsahovat identifikační údaje rozhodnutí, k němuž se vztahuje (de facto půjde o vytvoření stejnopisu výroku rozhodnutí). Tento dokument bude opatřen uznávaným elektronickým podpisem oprávněné úřední osoby a bude k němu připojeno
    kvalifikované časové razítko. Technologie zpracování výtahu dokumentu v digitální podobě v elektronickém systému spisové služby zaručí zachování vazby mezi oběma dokumenty na základě zpracovávaných metadat. Vyznačení doložky nabytí právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí na základě žádosti účastníka bude provedeno shodným způsobem, tj. vyhotovením samostatného dokumentu, který bude obsahovat výrok rozhodnutí, označení účastníků řízení, datum vyhotovení dokumentu, identifikační údaje oprávněné úřední osoby odpovídající za zpracování dokumentu, vyznačení doložky právní moci nebo vykonatelnosti; k dokumentu bude připojen uznávaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby a kvalifikované časové razítko. Variantou je vyhotovení nového stejnopisu rozhodnutí s vyznačením doložky právní moci nebo vykonatelnosti. Ke stejnopisu rozhodnutí s vyznačením doložky právní moci postačí připojit uznávaný elektronický podpis úřední osoby, nemusí se tedy jednat o podpis oprávněné úřední osoby, která podepsala rozhodnutí."
    Jinými slovy, na rozdíl od občanského soudního řádu a cit. prováděcího předpisu Ministerstva spravedlnosti správní řád resp. jeho výklad dle Ministerstva vnitra s vyhotovením listinného provedení stejnopisu a jeho zasláním osobě, která má datovou schránku, výslovně nepočítá. Zřejmě by ale bylo možno se osobně dostavit pro listinné vyhotovení v rámci tzv. nahlížení do spisu podle § 38 SprŘ a získat dokument s vyznačenou právní mocí za podmínek daných přílohou k zákonu o správních poplatcích (tj. vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů podléhá poplatku 50 Kč za každou i započatou stránku).




58. Kde se bere informace (podklady) o úspěšném fungování datových schránek? Koho se zeptám z podnikatelů, kteří je musí používat (zdůrazňuji MUSÍ), pouze láteří a prakticky mají shodné názory s mými.
    
    Mrzí mne tak absolutně negativní přístup k DS, nicméně se pokusím zareagovat na Vaše spíše prohlášení, nežli dotazy co nejvstřícněji.
    Píšete, že jste se zeptal pěti, náhodně po sobě jdoucích lidí. Toto nemá nic společného se skutečným, natož reprezentativním průzkumem. Skutečnost je taková, že od spuštění DS si dobrovolně o ně požádalo takřka 30 000 fyzických i právnických osob a poté jen cca 500 si nechalo DS opět znepřístupnit. Čili pouhých 1,6% osob. To svědčí o pravém opaku, než píšete.




59. Lze změnit nezapamatovatelné ID, případně jak, abych se mohl podívat do schránky kdekoliv? Možná jsem málo učenlivý, ale pamatovat si IČO, DIČ, RČ, č.ú. Pin, DIN atd… není v mých asi drobných silách.
    
    Pokud si nepamatujete své rodné číslo, musíte mít dosti těžký život. Jste-li podnikatelem, pak byste měl znát svoje IČO a DIČ. Také PINy k platebním kartám je lépe si pamatovat, než si psát přímo na karty. Pravdou ovšem je, že ani mě se nelíbí nemožnost změnit ID datové schránky, byť si již - kromě těch předchozích údajů - pamatuji i toto ID. Doporučuji si pořídit "chytrý" telefon a použitím aplikace, která ukládá ID a hesla zabezpečeným způsobem, vyřešit všechny své problémy.
    Co je problémem, který zavinil správce a/nebo provozovatel systému, je nutnost používat 602XML FILLER, který musí být nainstalován na počítači, odkud chcete přistupovat přes webové rozhraní k DS. Tím pádem se např. asi nepřipojíte z internetové kavárny či jiného cizího počítače, který nebude mít možnost tento SW nainstalovat. To se nelíbí mnoha lidem, mě nevyjímaje, a stalo se již předmětem soudního sporu. Pouze úplné odstranění nutnosti cokoliv instalovat je správným řešením.




60. Lze zakázat a jak, nebo zrušit změnu hesla, již tak složitého. Možná si někdo při zneužití (pokud mu ta energie za to stojí) přečte něco moooc důležitého. Riziko (MOJE riziko) rád podstoupím.
    
    Nelze. To je bezpečnostní opatření, vyplývající z nejminimálnějších principů bezpečnosti IS a jeho dodržování je ve správných IS (např. firemních) běžně vynucováno. Víte, kolik lidí by na různých diskusních serverech kritizovalo absenci této základní ochrany?




61. Mám ID, ale nemám již heslo. Mám toho totiž moc a než si heslo napsat k ID, nebo na kartu J , tak jsem ho zapomněl. Co mám dělat. Je to docela problém. Zprávy chodí , jsou doručené, tady na poště proškolení zaměstnanci tápou zřejmě více jak já (soudím , jelikož já vím co to je operační systém a na rozdíl od některých z nich znám rozdíl mezi HW a SW L) takže mi moc nepomohli.
    
    Zpočátku byly problémy se zaměstnanci pošty, zejména pošt malých a zaměstnanců starších. Ale to je věc obvyklá. Dnes podle mých informací to zvládají zcela bezproblémově. To, že zapomenete heslo, je opravdu jen a jen váš problém a stát jej za vás může řešit pouze standardním, zákonem předepsaným způsobem.




62. Stálé aktualizace pro naše pobavení, nám zabere spoustu času, kdy máme pouze několik pokusů, proto to musíme dokončit i místo plánované schůzky, neboť jsme si chtěli vybrat jen zprávu a letět, ale ejhle ono to chce nejprve to, pak zase ono. Bude to tak stále?
    
    Dotaz je dosti nesrozumitelný. O jakých "stálých aktualizacích" mluvíte? Vlastní vybrání zprávy trvá pár okamžiků, pokud jste schopen pracovat např. s freemailem a mít k dispozici ony dva, standardní údaje ID + heslo.




63. Budeme v budoucnu schopni sami obsluhovat schránku, nebo budeme muset platit firmu? Původně jsem to chápal, že to mělo sloužit ke zjednodušení komunikace a úsporám. To ROZHODNĚ NE. A to nemluvím jen za sebe.
    
    Moc nechápu, proč by kdokoliv, kdo je schopen pracovat s freemailem nebo elektronickým bankovnictvím neměl být schopen užívat DS. Na to si fakt nikoho najímat nepotřebujete. Naopak DS Vám poskytuje službu doručování jednoznačně autentizovaných zpráv, od 1. 7. 2010 i soukromých, což vám žádný e-mail nezajistí. Úspory jsou značné tam, kde odesíláte více zpráv, zejména doporučených či s dodejkou. To platí pro orgány veřejné moci, ale i pro větší firmy. Proto také nebyl problém, učinit užívání DS povinným pro firmy zapsané v obchodním rejstříku, zatímco fyzické osoby, a to i podnikající, tuto povinnost nemají.




64. Jsem pracovnice podatelny na Městském úřadu v Chrasti a mám na starosti zveřejňování na úřední desce. Finanční úřad Chrudim nám zaslal veřejné vyhlášky (oznámení o uložení písemnosti pro fyzickou osobu) a potvrzení o vyvěšení nechtějí zasílat prostřednictvím datové schránky, ale pouze písemně. Dle jakého zákona na to mají právo?
    
    Dle mého názoru nemá požadavek FÚ žádnou oporu v zákoně. Zcela jistě ne podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. A ani podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, kterým je upraveno daňové řízení. Zde se totiž uvádí v ust. § 19 - Doručení veřejnou vyhláškou, odst. 2 věta třetí " Vyvěšení veřejné vyhlášky zajišťují na dožádání příslušného správce daně orgány obce, které také potvrdí dobu vyvěšení."
    Od 1.1.2011 platí nový zákon, a to č. 280/2009 Sb., daňový řád, kde ani povinnost obce něco potvrzovat není. Viz § 49 - Doručování veřejnou vyhláškou, odst. 5 "Je-li doručováno osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo hromadným předpisným seznamem, zveřejní veřejnou vyhlášku vydanou podle odstavce 2 na žádost správce daně též obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla, popřípadě obecní úřad, v jehož územní působnosti se nachází předmět daně."
    Protože ze zákona o elektronických úkonech, § 17 - Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky, odst. 1 vyplývá, že "Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě.", pak v tomto případě to zcela jistě povaha dokumentu umožňuje a tedy nepřichází v úvahu jiný způsob doručování, než prostřednictvím datové schránky.
    Pokud tedy na tom FÚ trvá, nechť Vám přesně uvedou příslušné ust. zákona, z něhož mají právo něco takového požadovat.
    A jen na okraj: "prostřednictvím datové schránky" znamená písemně! Termín "písemně" je totiž něco jiného, nežli "v listinné podobě", tj. na papíru a případně poštou.




65. Jsme příspěvková organizace hlavního města Prahy, ministerstvo nám datovou schránku automaticky nezřídilo. Můj dotaz zní, zda existuje nějaká povinnost ze zákona pro naši organizaci si o datovou schránku požádat, dále by mě zajímalo, pokud ano o jakou (schránku orgánu veřejné moci nebo právnické osoby).
    
    Dobrý den,
    vy samozřejmě nejste orgán veřejné moci, takže nespadáte do režimu podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb. Jste sice právnická osoba, ale podle § 5 datovou schránku právnické osoby zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně právnické osobě zřízené zákonem a právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku, a to automaticky po vzniku nebo zapsání do OR.
    Otázkou je, zda jste zapsáni v obchodním rejstříku - podle výpisů z něj nikoliv. Takže Vám nebyla zřízena datová schránka ze zákona.
    Povinnost požádat o zřízení DS vůbec neexistuje - buď vám DS je automaticky zřízena, nebo není. Máte ale podle § 5 odst. 2 možnost o ni požádat dobrovolně: právnické osobě, která není uvedena v odstavci 1, zřídí ministerstvo datovou schránku právnické osoby bezplatně na žádost této osoby do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti.
    Samostatnou otázkou ale je, zda byste v obchodním rejstříku neměli být zapsáni. Pokud totiž jsou příspěvkové organizace zřízené samosprávnými celky, pak se zapisují do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů říká, že „Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.“).




66. Musíme jako OVM vést evidenci došlé a odeslané pošty z DS přes elektronickou spisovou službu, nebo stačí standardní postup – zápis do knihy došlé a odeslané pošty?
    
    Je samozřejmě na Vás, jaký postup zvolíte. Máte-li elektronickou spisovou službu, měla by zápisy provádět automaticky. Nemáte-li ji, pak samozřejmě je možné psát ručně záznamy do knihy došlé a odeslané pošty, ovšem jeví se mi to poněkud anachronické. Možná by bylo řešením si místo „velké“ elektronické spisové služby pořídit nějaký jednodušší program, který bude realizovat právě jen knihu došlé a odeslané pošty tak, že bude údaje čerpat přímo z IS datových schránek (nějako konektor do vaší DS).




67. Koncem roku 2009 nám byl doručen platební rozkaz od soudu do datové schránky.
    Podle našich údajů nám byl doručen fikcí , ale u platebních rozkazů fikce doručení není možná.
    Pro posouzení včas podaného opravného prostředku je nutné doložit, kdy byl platební rozkaz skutečně vyzvednut( ne fikcí). Jak tento údaj zpětně získáme?
    
    Máte pravdu v tom, že platební rozkaz podle § 172 OSŘ, jakož i elektronický platební rozkaz podle § 174a je třeba podle § 173 odst. 1 OSŘ doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (ElÚkZ), nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
    Z výše uvedeného tedy vyplývá, že platební rozkaz nebyl řádně doručen.
    Údaj o provozu vaší DS se nachází v IS DS, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. (§ 14 odst. 1 a 2 ElÚkZ).
    Informace o dodané zprávě a způsobu jejího doručení by měly být zobrazitelné po přistoupení do vaší DS – viz kap. 6.1 Nápovědy k DS - Seznam dodaných zpráv.
    Kromě toho by měla být možnost získat informaci od provozovatele IS DS (České pošty), ale s tím nemám zkušenosti.




68. Jsem běžný občan, který si z důvodu pracovních příležitostí po celé republice zřídil datovou schránku. Hlavním důvodem je, že má bývalá manželka tráví veškerý čas tím, že obíhá orgány soudní i policejní ve snaze neustále zvyšovat výživné na sebe i dceru. Datová schránka mi měla umožnit kdykoliv reagovat na nekonečná předvolání a výzvy od policie, či soudů. Až potud vše v pořádku.
    Skutečnost je ovšem taková, že jak soudní, tak i policejní úředníci moji datovou schránku vůbec (a to opakovaně) neberou na vědomí. Tato ignorace způsobila to, že jsem byl již dvakrát celostátně hledanou osobou, následně zatčen, zostuzen, ponížen. Po té co jsem se po zatčení a vlečení v poutech nervově zhroutil, jsem byl nakonec propuštěn. Nicméně celý den v cele s vidinou uvalení vazby, protože nespolupracuji s orgány činnými v trestním a soudním řízení, mne pronásleduje neustále a působí mi nemalé zdravotní problémy, jako nespavost, nesoustředěnost i nevolnosti.
    Jelikož mne opět v místě bydliště hledá policie, která znovu ignoruje moji datovou schránku, se ptám:
    lze tuto tristní situaci nějak řešit? Lze nějak předejít dalšímu nečekanému zatčení, třeba na druhém konci republiky, které způsobí další potíže a finanční výdaje. Protože ochránci zákona „dělají jen svoji práci“ a vytáhnou vás z práce, přinutí odložit vozidlo a vezou vás do Prahy s tím, že vše ostatní, vč. vozidla je vaše starost a řešte si je jak chcete.
    Datová schránka je výborná věc, ale jak se bránit orgánům, které hlídají naše dodržování zákonů a samy je naprosto nevnímají a využívají své nekontrolovatelné moci. Protože pokud bych se dostal z důvodu nespolupráce s orgány veřejné moci do vazby, nebude již z důvodu mého zdravotního stavu z tohoto zařízení návratu.
    
    To, co popisujete, není bohužel první případ. Soudy na trestních úsecích, resp. orgány činné v trestním řízení nejsou moc zvyklé u své klientely na DS, a proto to možná ani nezjišťují. V každém případě jde evidentně o nesprávný úřední postup, takže byste měl 1. poslat stížnost nadřízenému orgánu - předsedovi soudu, vedoucímu státnímu zástupci, nadřízenému policejnímu řediteli, 2. uplatnit nárok na náhradu škody, příp. i osobnostní nehmotné újmy proti orgánu, který nesprávně jednal, podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.




69. Jsou územní samosprávné celky (obce), popř. jejich složky (městské části) právnickou osobou, jíž by se zřizovala DS povinně, nebo se jim DS zřizuje pouze na žádost ?
    Jinými slovy musejí, popř. mohou mít obce dvě či více datových schránek - jednak jako právnická osoba, jednak jako orgán(y) veřejné moci (např. přestupková komise [přenesená působnost] či komise rady pověřená projednáním přestupků [samostatná působnost]), mezi nimiž je třeba rozlišovat stejně jako v případě doručování poštou ?
    Konkrétně pak, je podle OSŘ platně doručeno obci jako právnické osobě - účastníku řízení doručením zprávy do DS orgánu veřejné moci (obec tuto DS uvádí na svých webových stránkách jako kontakt i ve věcech správy svého majetku) a je shodný závěr i v opačném případě ?
    Má v tomto případě význam to, že hlavička doručovaného dokumentu, resp. rozhodnutí obsahuje správné označení adresáta ?
    Obsahuje v některém ze svých ustanovení zákon speciální úpravu, která by vyloučila v současném právním řádu respektované rozlišení mezi ÚSC, které spravují své majetkové poměry (uzavírají právní úkony) v pozici právnické osoby, a orgány ÚSC, které vystupují jako správní orgány v samostatné, popř. přenesené působnosti, a jsou tak nadány právní subjektivitou pouze ve vztahu k jimi prováděnému správnímu řízení a s ním souvisejícím soudním řízením správním?
    
    Podle mého názoru:
    1. územní samosprávné celky (obce), popř. jejich složky (městské části) jsou orgány veřejné moci (dále jen OVM) – viz § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb. (dále jen zákon); tedy se jim zřizuje DS povinně, ze zákona, a to podle § 6,
    2. pravdou ovšem je, že legislativní zkratka v § 1 odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje na orgány územních samosprávných celků (ÚSC), nikoliv na ÚSC jako takové; přitom by asi bylo třeba rozlišovat mezi subjektem veřejné správy, tj. obcí, a jejím vykonavatelem, tj. obecním úřadem. Datová schránka musí být zřízena obci a nikoli jeho orgánu, který za subjekt/obec jedná,
    3. podle mého názoru by do věci vneslo nesmírný zmatek, kdyby si ještě obce, resp. i kraje zřizovaly další DS, a to v režimu „obyčejné“ právnické osoby, tj. jako fiskus. Proto vložil zákonodárce do zákona ust. § 6 odst. 5, aby tuto možnost v podstatě vyloučil, jakkoliv se k tomu asi musíme dobrat výkladem,
    4. OVM, tedy i obce mohou mít dvě či více datových schránek – viz § 6 odst. 1 a 2; první je zřízena automaticky ze zákona podle odst.1, druhá a další na žádost podle odst. 2,
    5. doručením do každé DS OVM je mu doručeno; odesílatel nemá za povinnost rozlišovat mezi jednotlivými DS a nemůže to být jemu připisováno k tísni (viz komentář v knize DATOVÉ SCHRÁNKY V PRÁVNÍM ŘÁDU ČR. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů s komentářem),
    6. tedy je podle OSŘ platně doručeno obci jako právnické osobě - účastníku řízení doručením zprávy do DS orgánu veřejné moci (obec tuto DS uvádí na svých webových stránkách jako kontakt i ve věcech správy svého majetku) a je shodný závěr i v opačném případě,
    7. a je úplně jedno, co je uvedeno v hlavičce doručovaného dokumentu, resp. rozhodnutí (zejména, pokud je to správně).
    Na podporu výše uvedeného mohu citovat rozhodnutí Krajského soudu v Praze (44 A 118/2010 ze dne 11. srpna 2011) píše, že „Označení příjemce, popř. odesílatele v potvrzeních ze systému datových schránek pak pouze reflektuje skutečnost, že mezi územními samosprávnými celky a jejich orgány systém nerozlišuje (společná datová schránka). I pokud by taková potřeba rozlišení měla být dovozována, šlo by pouze o formální (třebaže systémové – takto Ministerstvo vnitra postupuje u všech obcí a měst v České republice) pochybení v označení schránky.“
    Asi by to chtělo zvážit, zda by v § 1 odst. 1 písm. a) zákona nemělo být místo „orgánů územních samosprávných celků“ jenom „územně samosprávným celkům“. Zákon č. 300/2008 Sb. by měl v případě, že se chce odklánět od dosud zažitých zásad rozlišování v právní subjektivitě osob, jež zároveň vykonávají působnost správního orgánu, obsahovat výslovné ustanovení v tomto směru. Dovozování tohoto odklonu z komplexu různých ustanovení zákona pouze systematickými a teleologickými argumenty je totiž problematické a málo přesvědčivé. Navržená úprava § 1 odst. 1 písm. a) zákona by problém jednoduše vyřešila.





---